Z bulletinu SLOVO: Sedm statečných: příběhy cizinců dobrovolníků

Pocházejí ze šesti států světa. Mají migrační zkušenost. Žijí, pracují či studují v České republice. Je jim mezi 22 a 51 lety. A všechny spojuje jedna věc – dobrovolnictví. Prostřednictvím pěti neziskových organizací věnují svůj volný čas těm, kteří to potřebují. Ghassan ze Sýrie doučuje studenty matematiku. Olesea z Podněstří v Moldavsku pořádá volnočasové aktivity pro děti. Polina a Vilena z Ruska pomáhají realizovat kulturní aktivity spojené s integrací cizinců a pracují s dětmi. Carlos z USA doučuje angličtinu studenty, kteří se připravují ke studiu na střední škole. Svitlana z Ukrajiny doučuje děti v knihovně. A Mariana z Mexika jezdí na workcampy a pomáhá manuálně, kde je to právě třeba. Přečtěte si článek z našeho bulletinu Slovo!

Podle českého statistického úřadu dobrovolníci v roce 2015 odpracovali pro český neziskový sektor přes 45 miliónů hodin v hodnotě téměř šest miliard korun. Zdaleka ne všude ve světě je Sedm sttench 2 prochzkadobrovolnictví běžným jevem. Rozšířené je spíše v západních demokraciích. Ne všech sedm statečných mělo možnost se dobrovolnictví věnovat už v zemi původu. Olesea k tomu říká: „Myslím si, že v Podněstří dobrovolnictví moc nefunguje, není tam systém dobrovolnictví rozvíjen. Když jsem odjížděla, tak ani lidé neznali dobrovolnictví, tam je člověk rád, že se postará sám o sebe.“ Olesea pochází z neuznaného regionu Podněstří v Moldavsku. Do Čech přijela studovat. Věřila, že Česko, jakožto slovanská země, bude blízká její rodné zemi, a to jak kulturou, tak jazykem. Přesto byl začátek složitý kvůli neznalosti češtiny. Olesea ho překonala a dnes pracuje jako strategická managerka. V České republice je spokojená, ráda si dá svíčkovou a zajede do Českého Krumlova. Dobrovolničí v klubu KOMPAS. Věnuje svůj čas a energii dětem, které do klubu přicházejí trávit volný čas smysluplně, něco se naučit a poznat nové kamarády.

Všechno, co druhému…

Carlos z texaského Austinu doučoval v METĚ děti s odlišným mateřským jazykem angličtinu a připravoval je ke studiu na střední škole. „Při práci ve skupině jsou na tom všechny děti stejně. Sedm sttench cizincu OleseaVšechny ví, že angličtina není jejich mateřský jazyk ani čeština není jejich mateřský jazyk. Takže se nestydí, když dělají chyby. Jsou na jedné lodi,” říká. A proč vlastně dobrovolnictví? „Myslím, že bych byl se sebou velmi nespokojen, kdybych nedělal něco dobrého.“ Carlos se živí jako lektor angličtiny, ve volném čase píše blog a vytváří webový komiks s českými superhrdiny, které sám vytvořil.

Svitlana pochází z Ukrajiny. Do České republiky přijela za doktorským studiem na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Jako dobrovolnice doučuje v Nové škole děti v programu Společně v knihovně. „Koncepce je založená na tom, že nejsme učitelé, ale spíš kamarádi. Dítě může přijít do knihovny a říct, že nerozumí Newtonovu zákonu. A my se mu snažíme pomoci a vysvětlit, co to je. Mám výhodu, že mluvím špatně česky a vysvětluji jednoduše, děti tomu pak líp rozumí,“ říká Svitlana. A kde ji v Praze můžete potkat? Třeba na její oblíbené trase Tančící dům – Karlův most – Kampa.

„Všechno, co druhému dáme, ztratíme, kromě lásky a vědy. Když někoho milujeme, tím víc lásky máme v sobě samých. Když lidi učíme, tím víc máme znalostí,“ říká Ghassan. Do České republiky přijel ze Sýrie poprvé před více než 30 lety za studiem na stavební fakultě. Do Prahy se pak opakovaně vracel, až se mu i jeho rodině stala domovem. S dobrovolnictvím má bohaté zkušenosti, a to nejen z Česka: „Když jsem maturoval, tak jsem pomáhal žákům a studentům v našem městě s matematikou a fyzikou. Po návratu do Sýrie před Sedm sttench cizincu Carlosdeseti lety jsem znovu pomáhal studentům, kteří byli z chudých rodin. V Česku jsem se díky organizaci InBáze dozvěděl, že i zde mám možnost pomáhat dětem cizinců.“ Ghassan hledal tehdy způsoby, jak s dětmi v doučování matematiky a fyziky začít, zjistil ale, že jim chybí základy. „Víte, matematika je jako budova, když nemá dobré základy, tak spadne. Nezáleží, jestli je hezká. Tak jsem s nimi začal od nuly.“

Je to jako být na letním táboře

Dobrovolníci vymýšlejí a realizují nejrůznější volnočasové akce a výlety. Vzdělávací zábavnou formou pak pomáhají zprostředkovat kulturu, umění, zvyky a historii, a to s hosty odborníky a přímo v terénu. Tomu se věnují Polina a Vilena v Klubu ČEKUJ! společnosti META. Dvojčata z Ruska toužila po studiích v Evropě, cestování a poznávání jazyků. To se jim také splnilo. Na začátku Sedm sttench cizincu Ghasanale obě překonávaly jazykovou bariéru. Polina říká: „Trvalo mi asi rok, než jsem se naučila česky a potom už bylo jednodušší najít si kamarády.“ Obě se shodují v tom, že učení češtiny jim ulehčil slovanský původ. A Vilena dodává: „Nejtěžší pro mě bylo vyslovit hlásku „ř“ a více souhlásek za sebou.“ Právě v METĚ se po příchodu do Prahy, coby klientky, seznamovaly s českou kulturou a jazykem. Dnes se na jejích aktivitách podílejí jako dobrovolnice. Vilena pak ještě v InBázi pracuje s dětmi a Polina restauruje pro Národní památkový ústav.

Sedm sttench cizincu MarianaMariana z Mexika spolupracuje jako dobrovolnice s organizací Tamjdem. Pořádají work-campy, pokaždé jde o trochu něco jiného a někde jinde. Většinou pomáhají na zahradě, se dřevem, na stavbě, s úklidem, natíráním. „Dobrovolnictví je tady skvělé pro poznávání různých koutů země, které bych jinak asi nenavštívila. Často jezdíme na venkov do regionů. Je to dobré i pro moji češtinu a pro zkoumání české kultury a Čechů, které poznám trochu jiným způsobem, důvěrněji. Je to jako být na letním táboře, děláte něco zábavného s lidmi, pracujete a současně tím pomáháte. To je skvělé pro obě strany. That's win win.“ Říká Mariana. Do České republiky přijela studovat francouzskou a německou filosofii. Zamilovala si Prahu, dostudovala a našla si práci. „Být cizincem je tu docela fajn, lidé tady mají cizince rádi. Když se snažím mluvit česky, opravdu si toho cení. Jsou věci, které jsou tu dost jiné než v Mexiku, nejsem například zvyklá si sundavat boty, když vejdu do domu.“

Sedm statečných ve videu a publikaci

Ve spolupráci s filmařem Hubertem Hesounem natočila META rozhovory Sedm statečných: příběhy cizinců dobrovolníků a šest videomedailonků, které jsou věnovány jednotlivým dobrovolníkům. Videa vznikala v průběhu roku 2017 a zachycují jednu z etap jejich životů. Dobrovolníci říkají, jak se jim v Česku žije, co dělají a proč se rozhodli věnovat svůj volný čas pomoci druhým bez nároku na honorář.
Vyšla také publikace, která je volně ke stažení. Obsahuje rozhovory se všemi sedmi dobrovolníky a úvod do dobrovolnictví v České republice od PhDr. Terezy Pospíšilové, M.A., Ph.D., která o filantropii, dobrovolnictví a dárcovství přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Videa i publikaci najdete na www.meta-ops.cz.

Publikace a videa byla financována z prostředků Ministerstva vnitra ČR na integraci cizinců a hl. m. Prahy z Programů podpory aktivit integrace cizinců na území hl. m. Prahy pro rok 2017.

Foto: Naďa Runštuková

Text: Lucie Soukupová

Ilustrace: Vojtěch Šeda

   vnitro logo univerzal