Články online

 

Stránky jsou v rekonstrukci...

Website under reconstruction…

Rozhovor s lektorkou kurzů Denisou Hatinovou

Teprve devatenáctiletá Denisa Hatinová pocházející z Hořovic už získala cenné zkušenosti v lektorské činnosti při doučování romských žáků ZŠ a středoškolských studentů díky projektu Slova 21 „Můžeme jít dál II“. Ostatně i ona sama prošla v minulém roce přípravným kurzem anglického jazyka, který ji letos pomůže při maturitě na Gymnáziu Václava Hraběte v Hořovicích.

Číst dál...

Účastníci mentoringového programu vyjeli už po třetí na výjezd mimo Prahu

Celkem sedm žáků mentoringového programu vyjeli ve dnech 24. 10. – 29. 10. 2014 na pobyt mimo českou metropoli. Zatímco v předchozích dvou výletech se jednalo vždy o víkendový pobyt, na poslední m výjezdu si děti i mentoři užili celkem pět dní plné zábavy, nejrůznějších aktivit, ale i debat o prevenci kriminality a drogové závislosti.

Číst dál...

Na oběd s Rodinou Odvedle - reportáž ze setkání

Vaňkovi a Badettovi. Dvě rodiny, které pocházejí z opačných koutů světa. Ještě před třiadvacátým listopadem se vůbec neznali. Teď jsou z nich přátelé, kteří chtějí spolu chodit s dětmi na hřiště a navzájem se navštěvovat. Spojila je Rodina Odvedle. Akce, jež sbližuje Čechy a cizince formou nedělních obědů už jedenáct let. Kromě Vaňkových a Badettových se do projektu zapojilo dalších 98 rodin ve všech krajích Česka. Ve stejný čas se navštívili v jedné z domácností a pochutnali si na tradičních národních pokrmech. Jen o jídlo tu ale zdaleka nešlo.

Bramboráky, pohanka s houbami, bramborové knedlíky nebo jáhlová kaše. Pravá staročeská kuchyně. Vůně se line celým bytem činžovního domu na pražské Letné. Tady bydlí Vaňkovi, pětičlenná rodina, která se rozhodla pohostit rodinu osmadvacetiletého studenta medicíny na Karlově univerzitě Lyonela. Z Haiti přiletěl do Prahy spolu se svou rodinou před dvěma lety. „Vítejte u nás doma, tady si odložte,“ říká anglicky a ukazuje na věšák v předsíni Helena Vaňková. Hostitelka zpočátku působí nervózně. A nepochybně k tomu přispívá i přítomnost štábu České televize, který přišel o setkání těchto dvou rodin natáčet reportáž . Postupně se ale počáteční ostych a nervozita dostává do ústranní. A to hlavně poté, co reportérka a kameraman dokončují svou práci.

„Tohle je alkoholické a tohle nealkoholické pivo, dejte si, na co máte chuť. Já typický Čech moc nejsem, protože se v našem národním nápoji moc nevyznám,“ říká s úsměvem hostitel Daniel Vaněk. Sympatický muž s jarmulkou, typickou židovskou pokrývkou hlavy, působí jako duchovní ve Federaci židovských obcí. Mezitím, co navazuje rozhovor s Lyonelem, hlavou haitské rodiny, si jejich děti hrají na zemi vedle jídelního stolu. A manželka Helena dodělává poslední úpravy jednotlivých chodů. „Já o tomhle projektu vím už pár let. A přestože se mi ta myšlenka vždycky moc líbila, nikdy jsem reálně neuvažovala nad tím, že bychom se zapojili. Nečekala jsem, že by s tím manžel souhlasil. Je spíš konzervativní,“ říká Helena Vaňková, která je v současné době na mateřské dovolené. „Když jsme se do Rodiny Odvedle ale nakonec přihlásili, naším přáním bylo poznat rodinu, která je z našeho pohledu co nejvíc exotická. A to se nám vyplnilo,“ dodává a přitom ohřívá první chod. Podává se bramborová polévka.

„Je to výborné. Jsem rád, že můžu ochutnat typickou českou kuchyni. Já pořád říkám, že jsem se podruhé narodil v Česku, moc se mi to líbí,“ reaguje na podávané jídlo osmadvacetiletý Lyonel. Po celou dobu působí mladý Haiťan velmi otevřeně a společensky, pořád se usmívá a u jídelního stolu vtipkuje. Občas během oběda prohodí i pár českých slov. Na rozdíl od své manželky Valerye, která většinu času spíše přitakává a je spíše nesmělá. „Než jsem přijel do Prahy, tak jsem toho o Češích moc nevěděl. A vlastně i proto jsme se s rodinou přihlásili do tohoto projektu. I když už nějaké české kamarády pochopitelně máme, tohle je pro nás skvělá zkušenost. Můžu říct, že jsme si teď udělali další nové přátele, a tak budeme víc součástí této společnosti,“ říká. Lyonel Badette se narodil v hlavním městě Port-au-Prince na Haiti. Pochází z poměrně rozvětvené rodiny, celkem má 10 sourozenců. Po zemětřesení v roce 2010 pomáhal Lékařům bez hranic jako překladatel. Doprovázel hlavně chirurgy a další specialisty při jejich každodenní péči o pacienty, kteří mluví hlavně kreolsky. Od začátku věděl, že se chce věnovat práci lékaře. Když pak v rodné zemi potkal shodou okolností českého lékaře, který na Haiti působil, rozhodl se pro lékařskou fakultu v Praze. „Karlova Univerzita má velké jméno. Studovat medicínu na jedné z nejstarších univerzit na světě – to je jedna z nejšťastnějších věcí, která mě potkala,“ dodává.

Kromě  Badettových se letos s českými rodinami sešli u společného oběda i migranti třeba z Konga, Sýrie, Kazachstánu, Angoly, Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Moldávie, Mongolska nebo Arménie. Rodina Odvedle funguje v Česku od roku 2004 a za tu dobu ke společným obědům zasedlo už 1232 rodin. „Více než polovina z nich se od té doby stále navštěvuje,“ poznamenává Ljilja Batovaja z organizace Slovo 21. Přibudou k nim také Vaňkovi a Badettovi. Alespoň do té doby, než Lyonel dostuduje v Praze medicínu a se svou rodinou se zpátky vrátí do Karibiku. I když si to tu začíná podle jeho slov čím dál víc oblibovat, Haiti ho prý bude potřebovat víc. Kvalitní lékaři tam pořád chybějí.

 

Text vyšel v Bulletinu Slovo v prosinci 2014

Podpora zaměstnávání Romů v Praze - příběhy absolventů

"MŮJ SEN JE OTEVŘÍT SI VLASTNÍ KVĚTINÁŘSTVÍ,"

říká absolventka floristického kurzu.

 

JOLANA HOŠŤOVECKÁ, 38 LET
ABSOLVENTKA REKVALIFIKAČNÍHO KURZU - FLORISTIKA
KURZ JÍ ZVÝŠIL SEBEVĚDOMÍ

 

Osmatřicetiletá Jolana Hošťovecká z Prahy vystudovala střední odborné učiliště zaměřené na šití a výrobu klobouků. Je samoživitelkou tří dětí a je rozvedená. Téměř rok je bez práce, marně hledá uplatnění. Její poslední zaměstnání bylo v Nemocnici na Homolce, kde ukončila pracovní poměr pomocné síly v kuchyni v září minulého roku ze zdravotních důvodů. O možnosti motivačního kurzu a následně rekvalifikačního kurzu floristiky se dozvěděla přes známého, který rovněž uvažoval zúčastnit se kurzu od sdružení Slovo 21.

„Brala jsem to jako šanci doplnit si vzdělání, rozšířit si dovednosti a znalosti a mít tak větší šanci se uplatnit,“ říká Jolana a dodává. „Ze široké škály nabízených kurzů jsem si vybrala floristiku, protože ke květinám mám kladný vztah a ráda bych se v tomhle oboru našla. Do budoucna plánuji otevření vlastního květinářství, ale to je zatím jen u snů.“Absolvováním kurzu se Jolaně zvýšilo značně sebevědomí. „Vím, že nabitými zkušenostmi se mohu do budoucna živit. Na kurzu jsem se naučila nejen to, jaké existují druhy květin, ale i různé možnosti vazeb, zdobení pugetů a jiné,“ prozrazuje absolventka. „Do budoucna bych chtěla absolvovat i další kurz, buď pokračovat ve floristice, která by byla určena pro pokročilé a kde bych se mohla naučit složitější vazby, a nebo angličtinu, ta se bude hodit v každém zaměstnání.“

Po ukončení rekvalifikace spolupracuje s partnerskou organizací Romea, která jí pomáhá nalézt zaměstnání. „Zaměstnání si hledám především na internetu, sleduji také Facebook Romey, která pravidelně uveřejňuje pracovní nabídky, kupuji anonci, zkrátka se snažím. Docela často se setkávám s tím, že nechtějí brát do práce Romy a pak také je tu problém, že jako samoživitelka musím hledat zaměstnání na ztracený pracovní poměr, abych mohla děti vyzvednout ze školy.“

 

 

 

 

"NEPOHRDL JSEM ŽÁDNOU PRACÍ,"

říká absolvent kurzu sociálního pracovníka.

ROLAND HORVÁTH, 27 LET
ABSOLVENT REKVALIFIKAČNÍHO KURZU SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA
DÍKY KURZU ZÍSKAL PRÁCI

 

Roland Horváth  zažil při hledání práce své. Odešel za prací několik set kilometrů od domova, pocítil nejenom odmítnutí, byť nepřímo, kvůli jeho romskému původu, ale i jazykové znevýhodnění pro své slovenské kořeny. Nechybí mu však zdravé sebevědomí a vůle. Zapojil se do projektu Zaměstnávání Romů v Praze. který provádějí organizace Slovo 21 a ROMEA, a získal práci, která ho baví. Rád by však ve svých pracovních cílech šel ještě dál.

Roland Horváth, rodák z východoslovenské vesničky Čečejovce, získal před pěti lety bakalářský titul z managmentu na Prešovské univerzitě. V tu dobu se také rozhodl odcestovat do Čech a zkusit štěstí v Praze, kde očekával více pracovních příležitostí. Nejdříve pracoval v call centru jako telefonní operátor, pak jako administrativní pracovník. „Nepohrdl jsem žádnou prací, ale vždy mi chyběla skutečná práce s lidmi,“ říká o svých začátcích.Po několika měsících začal pracovat u České pošty jako poštovní doručovatel. Ani tam se však dlouho neohřál a po změnách v pracovním obvodu pro doručování byl donucen svoje místo opustit. Skončil na úřadu práce.

Celkem pět měsíců si intenzivně hledal zaměstnání - psal e­-maily, telefonoval, chodil na pracovní pohovory, ale všechno bylo marné. Někde ho nechtěli kvůli „slovenské“ češtině, někde bylo zřejmé, že nechtějí Roma. „Dělali se například hromadné pohovory, kde nás bylo deset i více. S každým mluvili asi půlhodiny, se mnou strávili ani ne pět minut času,“ popisuje Roland Horváth. Na internetu nakonec objevil možnost získat rekvalifikační kurz a následné zapojení do asistovaného zaměstnávání. Rozhodl se tedy absolvovat kurz sociálního pracovníka. „I přes moje studijní zaměření jsem vždycky chtěl více pracovat s lidmi, pomáhat jim,“ řekl a optimisticky dodal, „sociální práce by pro mě představovala ideální zaměstnání.“

Nutnou součástí kurzu byla i pětidenní praxe ve vybraném zařízení. Již první den, kdy Horváth nastoupil na praxi v Domově seniorů v Malešicích, mu bylo nabídnuto pracovní místo. Po absolvování praktické části rekvalifikace sem nastoupil jako sociální pracovník, na oddělení s vyšším stupněm péče. „První měsíc byl nejtěžší. Hned jsem v práci nastoupil na dvanáctihodinové směny a současně jsem ještě pořád absolvoval rekvalifikační kurz. Za práci jsem však byl a pořád jsem, velice vděčný,“ shrnuje své zkušenosti z nové práce. Roland Horváth je zaměstnaný téměř pátý měsíc. I přes počáteční potíže si díky vlastní píli a projektu společnosti ROMEA a spolku Slovo 21 našel zaměstnání. Rád by si kvalifikaci v budoucnu zvýšil i studiem sociální práce na vysoké škole.

(autor foto: Romea.cz)

 

 

 

"BARMANKOU JSEM CHTĚLA BÝT UŽ JAKO DÍTĚ - TEĎ SE MI TO DÍKY REKVALIFIKACI SPLNILO,"

říká absolventka kurzu jednoduchá obsluha hostů.

OLGA HLOUŠKOVÁ, 19 LET
ABSOLVENTKA REKVALIFIKAČNÍHO KURZU JEDNODUCHÁ OBSLUHA HOSTŮ
KURZ JÍ ZVÝŠIL SEBEVĚDOMÍ


Nezaměstnanost mladých v naší republice neustále roste. Často hrozí, že pokud se mladý člověk nezapojí včas do pracovního procesu, může být ohrožen nezaměstnaností po celý život. Cestu ven z tohoto kruhu hledá i devatenáctiletá Olga z Prahy. Má ukončené základní vzdělání. Dva a půl roku je na pracovním úřadě, kde projevila zájem se rekvalifikovat. Kurz pro nedostatek zájemců nebyl otevřen. Jedinou praxi má s brigádami v rodinném podniku. Ráda by však byla samostatná a finančně nezávislá na své rodině. Když se tedy dozvěděla o možnosti rekvalifikace, kterou nabízí Slovo 21, její volba byla jasná. S výběrem kurzu si rozhodně nemusela lámat hlavu, splnil se jí totiž sen. "Již na základní škole jsem věděla, že chci být servírkou nebo barmankou. Jsem komunikativní typ a chci být mezi lidmi".

Olga již úspěšně absolvovala kurz jednoduché obsluhy hostů. Na začátku si byla nejistá, nevěřila si. Měla strach z toho, jací budou kantoři, další lidé v kurzu a jak bude všechno vlastně probíhat. Byla velmi mile překvapena z odlišného přístupu, než který znala ze školy. !V kurzu byl menší počet lidí, takže se kantoři mohli individuálně věnovat každému z účastníků," dodává. Ještě před závěrečnými zkouškami byla Olga nervózní. Díky svému odhodlání a nasazení však byla nakonec ze všech nejlepší."Pokud chce někdo něco dokázat, má jedinečnou šanci, která se už nemusí opakovat."

Přestože práci stále nenašla, rozhodně se nezdává. I přes její mladý věk si uvědomuje, že se nároky na zaměstnance stále zvyšují. Rozhodla se tedy dále kvalifikovat a chce pokračovat kurzem složité obsluhy hostů. Tam se naučí, jak to chodí ve větších podnicích a hotelích. Získá potřebnou praxi a znalosti  a poté bude mít určitě větší šanci uspět na trhu práce.

 

 

"DO PRÁCE JSEM NASTOUPILA HNED PO ABSOLVOVÁNÍ KURZU"

říká absolventka kurzu pracovník v sociálních službách.

ŠÁRKA KALÁBOVÁ SEHNALOVÁ, 51 LET
ABSOLVENTKA KURZU PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
DÍKY KURZU DOSTALA PRÁCI
KONEČNĚ MÁ ZAMĚSTNÁNÍ, KTERÉ JI NAPLŇUJE

Kurz jsem vybírala nejen podle toho, co mě zajímá, ale především jsem brala ohled na nabídky pracovního trhu. Proto jsem se zaměřila na organizace, které poskytují rekvalifikace na pracovníka v sociálních službách. To se mi nakonec i povedlo. Narazila jsem na občanské sdružení Slovo 21, které díky projektu Podpora zaměstnávání Romů v Praze mi kurz zajistilo a uhradilo jeho celkovou částku. A jsem ráda, že jsem po rekvalifikaci našla práci zrovna tam, kde mi byla poskytnuta praxe. Nastoupila jsem prakticky hned po ukončení kurzu do zaměstnání. Práce v pečovatelském domě mi sedí a jsem z ní nadšená. Našla jsem opravdu to, co jsem dva roky hledala, a to práci na hlavní pracovní poměr. Sice jsem před kurzem byla vedena dva roky na pracovním úřadu, ale za tu dobu se mi nepodařilo zaměstnání najít. Rekvalifikace pražským Romům tedy doporučuji, nejen že si tím zvýší kvalifikaci, ale hlavně jim vzroste šance na budoucí uplatnění na pracovním trhu.

Tisícovka lidí se sešla "V šest před domem"

Lidé se v rámci projektu "V šest před domem" setkávali rok a půl celkem v pěti městech Česka - Praze, Brně, Pardubicích, Českých Budějovicích a Plzni! A to vždy dvakrát v každém městě, ale vždy v jiné lokalitě. Celkem to tedy bylo deset setkání, kterých se zúčastnilo přesně 1013 lidí, z toho 525 Čechů a 488 cizinců třeba z Iráku, Ruska, Vietnamu, Mongolska, Ukrajiny, Libanonu, Sýrie, Kolumbie, USA, Čečenska, Kazachstánu, Thajska, Angoly, Peru, Mexika nebo Indie. Na každém setkání čekal návštěvníky - sousedy z řad Čechů a cizinců - pestrý kulturní program i ochutnávky specialit různých národních kuchyň.

 

 

PARDUBICE, 19. června 2014

Velké finále bylo v  Pardubicích! Až přes sto třicet místních neváhalo přijít a užít si super večer. Posledního setkání se zúčastnilo 75 Čechů a 57 cizinců z různých koutů světa, jako je Dominikánská republika, Singapur, Kolumbie, Angola, Peru, Mexiko, Mongolsko, Vietnam, Ukrajina nebo Rusko. Po šesté hodině to na Wernerově nábřeží před kavárnou Bakla odstartovalo vystoupením afrických bubnů a svůj první taneční workshop uvedla Marie Angelica De La Hoz z Kolumbie. Na místě byly stánky, které upoutaly spousty pohledů a čichových buněk. Lidé mohli ochutnat mezinárodní speciality a bylo opravdu z čeho vybírat. Olivy, různé druhy sýrů a pomazánek, chorizo, pokrm z žampionů, křupavé bagetky, ale také řízečky nebo chilli con carne a další pochutiny.

Na setkání přišlo ohromné množství dětí, které se bez váhání zapojily do výtvarné dílničky. I tentokrát děti poznaly hru pocházející z jiné země a kultury. Zdobily podlé své fantazie piňatu. Ta je základem kolektivní hry oblíbené zejména na oslavách v Latinské Americe.  Rozjařené a radostí křičící děti se potom rychlostí blesku vrhly na zem na rozsypané sladkosti. Kdo byl mlsný z dospělých, měl možnost ochutnat další druh kávy, která se opět před jejich zraky pečlivě připravovala. Večer byl ještě plný dalších tanečních vystoupení a  návštěvníci se s radostí zapojovali do exotických tanečních workshopů. Vyzkoušeli si základy salsy s lektorem z Dominikánské republiky nebo kroky z kolumbijského tance Garabato. Kdo netančil, tak se mohl kochat krásným kostýmem kolumbijské tanečnice a jejím nekončícím úsměvem. Hudební doprovod byl pod taktovkou muzikantů z Balkan Duo, kteří hráli i všeobecně známé hity a tak si spousta lidí zanotovala s nimi. Open-air parket si před hudebníky vytvořily energické děti. Perfektní atmosféra na setkání "V šest před domem" panovala od úplného začátku až do jeho zdárného konce.

PLZEŇ, 12. června 2014

V Plzni se setkala více než stovka lidí ve Chvojkových lomech. Poznávali tu své sousedy, se kterými se pouze míjeli. K dobré náladě přispěla hudba, tanec a samozřejmě dobré jídlo a pití. Setkání odstartovalo alternativní hudební vystoupení v podání Cash Flow. Následovala vášnivá ukázka latinsko-amerického tance. Oksana Vakhrusheva a Stanislav Jurík předvedli složité taneční figury, které přivedly návštěvníky do údivu. Energická tanečnice Elaine Weissová okouzlila svou ukázkou afrického tance. Nebylo tedy překvapením, že její výzvu přijít na pódium a zatančit si s ní, přijalo spoustu dospělých i nadšených dětí.


Po tomto fyzicky namáhavém workshopu následovalo skupinové bubnování pod vedením Denise Lammase. Opět byly v hlavní roli emoce. Svou kondici a talent měli možnost ukázat zájemci ještě jednou, a to na workshopu indického tance. Gurlal Singh, známý pod přezdívkou Guru, naučil dospělé i děti tanec zvaný Bhangra, který pochází z Punjabu. A po takto náročných výkonech je potřeba se samozřejmě posilnit. Chutné vietnamské závitky se připravovaly přímo před zraky natěšených lidí a linoucí se vůně jich přitáhla fronty, které vydržely až do úplného závěru setkání. Na tácech se roznášely ukrajinské pirožky ve třech variantách, indické placky s pikantní zeleninovou omáčkou a nebyl snad nikdo, kdo by pochoutkám odolal. Sladkou tečkou byl syrský dezert baklava. „Líbily se mi všechny akce a vyšlo krásné počasí. Je super, že se lidé mohou aktivně zapojit, tancovat, zpívat a hrát na různé nástroje. Jídlo, které jsme tu ochutnali, bylo výborné. Určitě bychom všichni přišli znovu. Setkávání různých kultur a národů je totiž potěšení“, dodává Ismail. Všudypřítomné úsměvy a přátelské rozhovory jeho slova jen potvrdily," říká Said Ismail původem ze Sýrie.


ČESKÉ BUDĚJOVICE, 11. června 2014

I v Českých Budějovicích vládla neuvěřitelná atmosféra. Okolí Salesiánského střediska mládeže v ulici Emy Destinové zaplnili nejen místní obyvatelé pocházejících z různých koutů země, ale hlavně vůně exotické kuchyně a rytmy hudby všech možných žánrů a stylů.  Do organizace se kromě pořádajícího sdružení Slovo 21 zapojily také místní organizace, jako například již zmíněné Salesiánské středisko mládeže, křesťanské centrum Ratolest nebo například Mezinárodní klub Jihočeské univerzity.

Návštěvníci si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jak se hraje kriket, což zaujalo zejména děti, všechny generace se pak zapojily do workshopů havajského tance či japonského bojového umění kendo. Příjemnou atmosféru dokreslovala také hudba a taneční vystoupení, jako třeba pravá brazilská samba, jejíž tanečnice okouzlily publikum především tradičními pestrými kostýmy. Ke zhlédnutí byly také ukázky různých druhů orientálních tanců a brazilské bojové umění capoeira. Mezi hudebními vystoupeními se účastníci dozvěděli také mnoho zajímavého v minipřednáškách o Afghánistánu a Íránu a samozřejmě nechyběly ani ochutnávky mezinárodní kuchyně, konkrétně z Maďarska, USA, Ruska a již zmíněného Afghánistánu.


BRNO, 6. června 2014

V moravské metropoli se setkalo kolem devadesáti  lidí – Čechů a dalších, kteří pocházeli například z Ruska, Ukrajiny, Libanonu, Sýrie, Kazachstánu, Čečenska, Ingušska, Makedonie, Iránu, Iráku, Afgánistánu, Slovenska, Maďarska či Velké Británie.V parku Tyršův sad návštěvníky hned na začátku upoutal bílý stánek se specialitami z jiných zemí. Mohli tak ochutnat třeba brik s tuňákem a salát Tabouleh z Libanonu, čečenskou snikersovou dortu, kabardsko balkarské pirohy, ukrajinskou jablečnou buchtu, gruzínké chačapuri nebo iránskou baklavu či syrskou basbusu.A samozřejmě ani v Brně nechyběl sportovní a kulturní program.

Ti, co rádi sportují, si mohli zahrát fresbee fotbal, zastřílet si lukem a šípy na terč, zahrát si kuličky, nebo si zaskákat gumu. Mimo tyto klasické české aktivity byl k vidění a vyzkoušení i kavkazský zápas, který přímo na místě předváděli chlapci  ještě školního věku, mimochodem ocenění na mistrovství České republiky.
Kromě se sportu třeba taky malovalo na obličej. S výtvarnicí, která na obličeje malovala, děti mohly komunikovat jen v angličtině, a tak občas vznikaly i veselé situace.

A nouze nebyla ani o hudbu a tanec. Hned na začátku si mohly především návštěvnice vyzkoušet tradiční perské tance. Taneční dílna měla u nich dokonce takový úspěch, že se domluvily a chtějí v budoucnu chodit na kurzy, které profesionální tanečnice Rahat Lukum pořádá. Mimo tance se všichni mohli také zaposlouchat do hudby rusko-anglické kapely. Nebylo to ale jediné hudební vystoupení. Valnou část akce hrála i balkánská hudební skupina Livada.

vitejte_zaloha

realizace: leden 2013 - červen 2014

 Kdokoliv, kdo přijíždí do nové země s jinou kulturou, tradicí a zvyky prochází různě dlouhým obdobím přizpůsobení se novým podmínkám. Pro někoho může být tento proces složitější - do velké míry samozřejmě záleží na odlišnosti a vzdálenosti kultury, ze které přichází.

Číst dál...

NEXT DOOR FAMILY 2019

                                                                                    Project realization: January 2019 – December 2019

 

Czech families and families of foreigners met on Sunday, November 24, 2019 for unusual lunches. Altogether 31 meetings took place in the whole Czech Republic, when people with different culture, language and customs sat at the same table on the same day and hour. This is the 16th year of the Next Door Family project, which aims to improve relations between the majority society and foreigners, build a multicultural society and understand different cultures. Since 2004, a total of 1,676 families have been involved in the Next Door Family project. This year's project also brought together 3 joint meetings of already involved families in Olomouc, Havlíčkův Brod and Ostrava, attended by 183 people.

 

Do you ask why these lunches areunusual? This is because families who decide to participate in the project do not know in advance who they will meet. So one family of the couple prepares lunch for the other family in their household and they will host them. Whether Czechs or foreigners are hosted depends on their own decision. Registered families are paired on the basis of age, hobbies, interests, language, and of course the city of residence, simply because so that members of both families have enough common themes for the conversation. This makes the relationship more likely to continue successfully in the future. The participants of unusual lunches had the opportunity to taste traditional specialties, to talk about culture, traditions and life

 

2CC430E2-FB2F-4306-8FDF-C2602E56E14A

The project involved families of foreigners from third countries who had the opportunity to get to know the families of the majority society and make new friends. This year they were foreigners from the following countries: Syria, India, Belarus, Turkey, Egypt, Libya, Iran, Algeria, Russia, Ukraine, Armenia, Vietnam, Mongolia or New Zealand. The project proved not only in the Czech Republic but also abroad as an effective tool for the integration of foreigners into society.

 

Since 2004, when the project was began, 1,676 Czech and foreign families have been involved in the project, in total 838 meetings have taken place.

 

Family meetings alone aim to increase the level of integration and build relationships between the majority society and foreigners in order to continue in the future. The aim of the whole project is to strengthen the multicultural environment and support the establishment of mutual communication between Czech society and foreigners from third countries.

 

 

Setkani Alzirska rodina

Joint lunches are held once a year, always on the last Sunday of November, Czech families and families of foreigners legally living in the Czech Republic can apply for the project. The term family also includes a couple who considers themselves a family (they do not have to be married). The project is intended for foreigners from third countries (outside the EU).

 

 

Next Door Family project has spread abroad and since 2012 meetings have been held in Portugal, Spain, Italy, Malta, Slovakia, Hungary, Belgium and the Cape Verde Islands. This proves that our idea travels across borders as an effective and remarkable tool for the integration of foreigners.

 

 

 

 

 

 

 

 

Feedback of direct project participants

 

Vavříková Ivona (guest):

“I would like to thank you for your opportunity to participate in the Family Next Door project yesterday. We were as guests at lunch with a family from Syria and it was a very intense experience for us, we will think about this meeting for a long time. Thank you for organizing these projects. They are definitely meaningful. We have seen the isolation of the families of foreigners and the prejudices they face in the Czech society.Perhaps, by telling us about this experience, we can, at least with a small drop, contribute to greater understanding and tolerance for our relatives and friends. I know it's just a grain of sand in the whole issue, but again, we feel your project makes sense.”

 

Linková Markéta (host):

                  “The family was wonderful (Masenka played the piano and Misek was an explorer). It is a pity that Darja did not take Viktor's second son. I admire her how she handles everything. It was a very rewarding meeting (the presentation about Belarus also interesting). I believe that during the year we will meet, we agreed on this Saturday's Advent markets in the museum, the coordinator was a pro, we had enough information and the project is certainly beneficial.”

 

Panina Anastasiia (host):
                 
“Thank you very much, everything went great. We are very satisfied, the family is very pleasant, we exchanged contacts. I hope we will stay in touch and visit each other. It's a great project.”

 

Matvijevská Marina (host):
                  “Wonderful meeting, we didn't want to say goodbye at all. We seemed to be on the same wave, and we didn't feel strangers at all. The conversation was balanced on both sides and we are glad for information wealth. It's a very friendly family, thank you! ”

 

Vávra Stanislav (host):
                  “Everything went well, we liked it, we learned a lot of information, we have contacts, so I think we will see each other”

 

Šilhavý Jiří (guest):

                  “We spent a pleasant afternoon with second family in Hradec Králové. The meetings were organized without any problems. We exchanged contacts with the Matviev family. Thank you for arranging the meeting.”

 

 

 

Don´t be afraid, ask

 

The project has already produced 6 humorous educational videos called Don´t be afraid, ask. The author of these videos is the well-known stand up comedian Tigran Hovakimyan originally from Armenia. These videos show the viewers of the general public the culture of selected participants in the spirit of "everything you wanted to know but were afraid to ask" (Kazakhstan, Russia, Armenia, Vietnam, India and Mongolia). You can watch some videos here.

 

 

1st video about Kazakhs

 

 

2nd video about Russians

 

 

3rd video about Vietnamese

                                        

 

 

4th video about Indians

                                   

 

 

5th video about Mongols

                                        

 

 

6th video about Armenians

                                        

 

 

Joint meetings of already involved families

This activity was created based on the wishes of the participants in order to discuss personal experiences and impressions. Part of these meetings is always a cultural program with tasting national dishes.The aim is for families to get to know each other and share their impressions and experiences with the project and similar activities to integrate foreigners.

 

Meeting on September 19, 2019 in Olomouc

This meeting of project participants from the Olomouc Region took place in Jazz Tibet club. As part of the cultural program, the Ukrainian band Korale and Lukáš Mareček with his one man show performed. The dance program performed by Flamenco Aires del Sur diversified the program. Throughout the program, the participants had the opportunity to taste the delicacies of various national cuisines (Balkan, Arabic, Ukrainian and Turkish). A total of 69 people attended this meeting.

 

Setkání 19. 9. 2019 v Olomouci

 


Meeting on September 28, 2019 in Havlíčkův brod

Another meeting of the already attended families from the Vysočina Region took place in the Club Oko. The band called Třetí sloka performed at this event and Mongol singers Sukhbaatar Otgonbayar and Chuluunbaatar Altanzul also sang to guests. Traditional Vietnamese dances were performed by dancers from the Vietnamese Association in Jihlava. A variety of Mongolian, Vietnamese and Russian dishes were available for guests to taste. The meeting was attended by 77 people.

 

 

Setkání 28. 9. 2019 v Havlíčkově Brodě

 

Meeting on October 6, 2019 in Ostrava

The last meeting of families from the Moravian-Silesian Region took place at the Plato Gallery. The cultural program featured American singer Collin Rymer, Lukas Marecek with one man show and singer Pavlina Matiova. Japanese, Arabic, Russian, Mexican, Vietnamese dishes were prepared for tasting for the guests. 37 people attended the meeting.

 

 

Setkání 6. 10. 2019 v Ostravě 

 

      

 

 

 

THIS PROJECT FOR THE INTEGRATION OF FOREIGNERS IS FINANCED BY THE MINISTRY OF INTERIOR OF THE CZECH REPUBLIC

 

praha         vnitro logo univerzal

The project is implemented with financial support from Prague municipality.

 

Updated: 20. 12. 2019

 

Přihláška do projektu

rodina-2017-faceboo-820x312px

Čtrnáctý ročník projektu, který je určen pro české rodiny a rodiny cizinců ze třetích zemí. Ty se sejdou 26. listopadu 2017 u společného oběda, kdy se jedna rodina ujme hostitelské role a připraví ve své domácnosti oběd pro druhou rodinu. Cílem projektu je budování multikulturní společnosti a navázání přátelských vztahů mezi majoritní společností a cizinci na území dané lokality. 

Více informací naleznete na stránce projektu Rodina Odvedle.

Mgr. Jiří Kocourek, předseda společnosti Klub Hanoi: Podařilo se nám aplikovat dovednosti, o kterých se na školení dozvěděli

Vzhledem k tomu, že budou integrační kurzy jednou z prvních napůl formální příležitostí pro příchozí cizince setkat se s českou společností, mají velmi důležitou roli v procesu integrace cizince v novém prostředí. Z hlediska pedagogiky byl kladen důraz také na souhru lektora a tlumočníka. Pokud zde nebude vystupovat dobrý tlumočník, práce byť špičkového lektora nebude mít potřebný dopad na posluchače.

Proto mám za to, že by tlumočník měl znát přednášenou problematiku po odborné stránce, být seznámen s východisky a metodikou lektorské činnosti na semináři. Dokázat na profesionální úrovni tlumočit projev lektora, bezvadně fungovat jako prostředník komunikace v případě aktivity posluchačů a pedagogicky doplňovat lektora opakováním některých pojmů nebo vysvětlováním některých interkulturních rozdílů apod.

Účasníci byli během školení seznámeni se základním úvodem do problematiky tlumočení na kurzech. Vyzkoušeli si své role na tématech z publikace „Vítejte v ČR“, zvykali si zároveň na roli tlumočníka na integračních kurzech. Podařilo se nám aplikovat dovednosti, o kterých se na školení dozvěděli.

Během programu si velmi dobře osvojili také slovní zásobu obsaženou v již zmíněné publikaci „Vítejte v ČR“. Dokázali bezvadně tlumočit přednes lektora tak, aby neubírali obsahu a pozornosti, kterou si sám lektor vydobyl. Podařilo se jim uřídit celý proces z hlediska udržení efektivní role tlumočníka: řízení diskuse, avizované výstupy z role a ukázali, že mají schopnost pozitivně předávat některé citově zabarvené informace o České republice. Také schopnost vysvětlovat efektivně některé interkulturní rozdíly ve slovní zásobě atd. Certifikát dostal jen ten, koho bychom bez větších obav pustili na pilotní ověření při práci s reálnou skupinou nově příchozích cizinců do ČR.

 

Mgr. Jiří Kocourek, předseda společnosti Klub Hanoi

PhDr. Ilona Šprcová, soudní tlumočnice ruštiny: Naším cílem je připravit budoucí tlumočníky integračních kurzů tak, aby byli schopni zvládnout svou práci na výbornou

"Nemůžeme předpokládat, že během třídenního školení uděláme z netlumočníka tlumočníka. Tlumočení je samostatná vědní disciplína, která se studuje na univerzitě pět let. Na druhé straně existuje celá řada tlumočníků, kteří nejsou v oboru vystudovaní, ale techniky tlumočení pochytili od svých kolegů a také z praxe.

A naším cílem je připravit budoucí tlumočníky integračních kurzů tak, aby byli schopni zvládnout svou práci na výbornou. Předpokladem účasti na školení byla podmínka, že účastníci plynně ovládají oba dva jazyky a dokáží bez problému přecházet z češtiny do ruštiny a co nejpřesněji převádět informaci cizincům. To, že člověk hovoří oběmi jazyky ještě neznamená, že zvládne tlumočnickou práci. K tomu je potřeba také zvládnutí tlumočnických technik, které účastníkům školení poskytlo. 

Jde o to, abychom všichni zde ovládali stejné techniky a metody, domluvili se nad tím, jak budeme překládat a netlumočili informace po svém. Naučili se konsekutivní tlumočení, což je tlumočení následné. Zaměřili jsme se na to, abychom z projevu, který uslyšíme, dokázali udělat adekvátní projev do druhého jazyka pomocí notace, kterou si účastnici na různých tématech procvičovali. Díky školení se ti, kteří neměli zažité tlumočnické techniky, s nimi seznámili a mohou do budoucna pracovat na jejich dalším rozvoji.

Ve skupině ruštinářů bylo šest studentů vyšších ročníků translatologie, což je nauka o překládání a tlumočení. Tady opravdu nemám pochyb, že by školení a svou práci nezvládli. Dále tu byli čtyři ostřílené tlumočnice, které bylo potřeba zasvětit do migrační tématiky a seznámit je s příslušnou terminologii. Zbytek skupiny byli mladí lidé, kteří dlouhodobě žijí v ČR a ovládají perfektně oba jazyky. Samozřejmě, že se nepředpokládalo, že budou hned ovládat všechny techniky a metody stejně jako studentky translatologie, ale měli podle mne velmi dobré předpoklady k tomu, aby získali základy, které teď mohou do budoucna nadále rozvíjet.

 

PhDr. Ilona  Šprcová, soudní tlumočnice ruštiny

Facebook Slovo 21

40326723

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

slovo 4 19 web-nahled

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.