Dočasná pracovní neschopnost, zhoršení zdravotního stavu, pracovní úraz, nemoc z povolání

Každému zaměstnanci se může stát, že onemocní. Nemoci můžeme rozdělit na ty, které pravděpodobně nemají nic společného s výkonem práce, a na nemoci, které mohou mít spojitost s prací. O úrazech platí to samé – zaměstnanec si zlomí nohu o víkendu na lyžích, nebo se úraz stane přímo na pracovišti. Jak má těmto situacím zamezit zaměstnanec, jak zaměstnavatel a jaké jsou důsledky v případě, že nemoci nebo úrazu zabránit nešlo?

Dočasná pracovní neschopnost

Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, kdy pacient nemůže z důvodu nemoci nebo úrazu vykonávat práci. Pracovník je v dočasné pracovní neschopnosti ode dne, kdy lékař uzná, že mu jeho zdravotní stav nedovoluje chodit do zaměstnání a pracovat. Pro každou činnost se pracovní neschopnost posuzuje samostatně – pokud má například žena zlomenou nohu, může vykonávat zaměstnání manažerky (řídit firmu z domova), ale ne práci uklízečky. 

(Pozor! Během pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Onemocníte-li ve zkušební době, jste chráněn/a před propuštěním prvních 14 dní. 15. kalendářní den už zaměstnavatel může vyrozumění o zrušení pracovního poměru poslat poštou. Původně sjednaná zkušební doba se o pracovní neschopnost prodlužuje.)

Nemocenská

Nemocnému zaměstnanci nejprve náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele, ale až od 4. do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Od 15. dne dočasné pracovní neschopnostije vyplácena „nemocenská“(nemocenské dávky) správou nemocenského pojištění (součást Správy sociálního zabezpečení – OSSZ, PSSZ, MSSZ). 

Lékař může po 180 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti ukončit pracovní neschopnost, pokud je váš zdravotní stav stabilizovaný. Nemusíte být tedy plně vyléčen/a, dokonce může být předpoklad, že nadále nebudete moci vykonávat práci, kterou jste dělal/a předtím.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

Jedná-li se o akutní stav (chřipka, angína), následuje většinou dočasná pracovní neschopnost, po které se zaměstnanec vrací zpátky do práce. Může se ale jednat o závažné onemocnění, například nemoci páteře a míchy. V součinnosti se svým ošetřujícím lékařem můžete podat žádost o invalidní důchod. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely získání invalidního důchodu považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok, nebo lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. O invalidní důchod žádáte příslušnou správu sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Následně posoudí váš zdravotní stav lékařská posudková služba. Ta vydá výrok o invaliditě a jejím stupni. Může se ale stát, že jste uznán/a invalidní, ale nesplňujete nárok na invalidní důchod.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále BOZP)

Zaměstnavatel má povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zaměstnanec musí respektovat pracovní předpisy. Zaměstnavatel musí: zadávat práci podle fyzických schopností pracovníka, nedopustit zakázané práce, poskytnout pracovně-lékařské služby, poskytnout všem zaměstnancům včetně agenturních dostatečné pokyny o BOZP, zajistit první pomoc. Není-li možné odstranit rizika, je zaměstnavatel povinen poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky (přilba, brýle, štít, chrániče sluchu, pracovní rukavice apod.). Sem patří i například ochranné nápoje (voda v horkém počasí). V prostředí, kde oděv nebo obuv plní ochrannou funkci, má každý zaměstnanec dostat také pracovní oděv nebo obuv. Dohled nad pracovními podmínkami a nad zdravím zaměstnanců vykonává lékař pracovně-lékařské péče (závodní preventivní péče) a tuto službu zajišťuje zaměstnavatel.

Následky práce

Máte-li jako pracovník podezření, že je to vaše konkrétní práce, co poškozuje či zhoršuje váš zdravotní stav, musíte si u nadřízeného vyžádat mimořádnou prohlídku u poskytovatele pracovně-lékařských služeb (dříve „závodní“ lékař). Může se jednat třeba o dýchací potíže při práci v prašném prostředí, potíže s páteří u zdvíhání těžkých břemen atd. U některých prací se ví, že mohou vyvolávat zdravotní poruchy, a proto se sleduje tak zvaná expozice – u rentgenu, v podzemí.

Aby nemoc mohla být uznána jako nemoc z povolání, musí být splněny tři podmínky. Nemoc musí být uvedena v seznamu nemocí z povolání, musí být prokázáno, že pracovník trpí onemocněním v určité tíži a musí být splněny podmínky, za kterých nemoc z povolání vzniká. Někdy může jít pouze o ohrožení nemocí z povolání. To jsou změny zdravotního stavu, které vznikly při práci, nedosahují takového stupně poškození, ale další výkon práce za stejných podmínek by vedl k nemoci z povolání.

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je poškození zdraví zaměstnance nebo jeho smrt při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel musí vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku každého pracovního úrazu, vést evidenci všech pracovních úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Při hospitalizaci delší než 5 dnů a samozřejmě při úmrtí zaměstnance musí zaměstnavatel oznámit úraz na inspekci práce a vést o něm dokumentaci. V tabulce je přehled, co musí být provedeno. 

(Pozor! Pokud zaměstnavatel nechce „uznat“, že šlo o pracovní úraz, obraťte se na inspekci práce sami!)

Náhrady u pracovního úrazu a nemoci z povolání

Zaměstnanec v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku (rozdíl mezi průměrným výdělkem a výší nemocenského), náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity („renta“), náhradu za bolest („bolestné“), ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, případně věcné škody.

Michaela Límová, Centrum pro integraci cizinců, o. p. s., Pernerova 32, Praha 8 – Karlín, tel. 222 360 452, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Pro řešení pracovně právních otázek se obraťte na kteroukoli poradnu CIC – Sociální poradenství nebo Perspektiva, Praha – Středočeský kraj – Liberecký kraj

Text: Michaela Límová