Články online

Příběhy žen migrantek v Česku - Dejme hlas těm, kdo nejsou slyšet II

Občanská společnost se v Česku rozvíjí teprve od devadesátých let minulého století a ani po osmadvaceti letech nestojí na pevných základech, které by ji podržely i při větších otřesech. Povinností nás všech by měla být snaha o budování a ochranu občanské společnosti. A když píši o nás všech, myslím tím všechny, kdo v Česku žijí – tedy i migranty a migrantky.

Občanská angažovanost je nástrojem změny

Občanská společnost je koncept, který dává občanům a občankám prostor k tomu, aby se aktivně podíleli na fungování a dění ve státě, ve kterém žijí. A to může každý z nás pouze tak, že bude aktivní. V poslední době má označení „aktivisti a aktivistky“ poněkud pejorativní nádech. Aktivismus je však nástrojem, který vede ke sdělování vlastního názoru, upozorňování na společenská témata a vyjádření aktivního přístupu k jejich řešení nebo alespoň hledání řešení. Aktivní přístup k dění ve společnosti je cestou, jak společnost posouvat k lepšímu.

Problémem české společnosti je nízká míra angažovanosti, což potvrzuje například dva roky starý výzkum o občanské angažovanosti v Česku (Občanská angažovanost 2015. Mapa české společnosti z hlediska občanské angažovanosti – Centrum občanského vzdělávání). Občanská angažovanost je mezi občany ČR okrajovou záležitostí a týká se pouze cca 45 % české populace. V tomto výzkumu byli sledováni pouze čeští občané a občanky, tedy lidé, kteří disponují českým státním občanstvím. Je otázkou, jaká by byla míra občanské angažovanosti, kdyby se ve výzkumu zkoumali i v Česku pobývající migranti a migrantky. Z mého výzkumu pro diplomovou práci Ženy migrantky jako aktivní občanky vyšlo najevo, že všechny mé respondentky jsou ve společnosti aktivní a aktivismus berou jako svoji „občanskou“ povinnost i přes to, že občankami ČR ještě nejsou.

Ženy migrantky jako aktivní občanky

V diplomové práci jsem se zabývala pojmem aktivní občanství a jeho ukotvením v české společnosti, jeho naplňováním v rámci každodenních životů deseti migrantek. Koncept aktivního občanství je v Česku stále nový a také často chybně spojovaný s možností volit a být volen/a. Aktivní občanství však není zaměřeno pouze na sféru politickou, z které by v tomto případě byli vyloučeni migranti a migrantky nemající volební právo. Aktivní občanství se naopak může projevovat ve veřejné, politické i privátní sféře – každá sféra má tak své důležité místo ve společnosti a měla by být tedy společensky uznána. Své pojetí aktivního občanství shrnula respondentka z USA: „Aktivním občanstvím může být hodně věcí. Pro mě je to to, že jsem členkou lokální komunity a dělám něco obohacujícího pro tuto komunitu.“

Všechny mnou oslovené respondentky se dají označit za aktivní občanky – žijí v České republice, zajímají se o dění kolem sebe a samy přispívají různými způsoby k rozvoji společnosti. Ani jedna z těchto žen však nevnímá své aktivní bytí a jednání ve společnosti jako něco neobvyklého a nestaví ho tak do pozitivního světla. Je to pro ně automatická činnost. Příkladem je respondentka z Mongolska, která je zaměstnaná v neziskovém sektoru a ve svém volném čase se snaží pomáhat lidem i jinak (např. jako dobrovolnice při povodních nebo finančními příspěvky pro potřebné): „Ale člověk to bere fakt tak automaticky, že je tam něco, co se stalo, tak je potřeba tam pomoct. Jak můžeš! Jak je ve tvých možnostech.“ 

Všechny respondentky jsou, i přes všechny bariéry, které by jim v začlenění mohly bránit (pobytová legislativa, jiné státní občanství apod.), v české společnosti aktivní. Respondentky se angažují v rámci různých občanských aktivit (dobrovolnictví, charita, demonstrace, práce v NNO aj.) a přispívají k rozvoji komunit na lokální úrovni. Respondentky však působí i v privátní sféře svých domovů, kde se starají jak o své současné rodiny v Česku, tak i o rodinné příslušníky žijící v rodné zemi.

Integrace je výzvou pro nás všechny

Proces integrace v sobě zahrnuje i přejímání kulturních a společenských vzorců žitých v rámci majoritní společnosti. Migrantky mohou v rámci integrace přijímat znevýhodněné pozice žen v přijímající společnosti za své (např. nízké zastoupení žen v politice, nižší platy, nedostatek mateřských škol, diskriminace na základě pohlaví, rasy, věku atd.), místo toho, aby ony mohly být hybnou silou ke změnám v přijímající společnosti. Na straně přijímající společnosti je nastavovat takové podmínky, aby dávala šanci ženám migrantkám se v novém prostředí uplatnit a stát se jejími právoplatnými občankami. Aby tyto podmínky bylo možné uvést do praxe, musí se již na jejich definování podílet samotné ženy migrantky. Hlasy migrantek musí být slyšet a společnost je musí poslouchat! 

(Diplomová práce „Ženy migrantky jako aktivní občanky“ je dostupná na: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120192339)

Text: Pavla Jenková

 

Facebook Slovo 21

40326723

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin slovo21 - 3

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.