Články online

Mou vášní je naservírovat talíř plný dobrého jídla

                                                                                                                                       Text: Markéta Skočovská
Ve třiadvaceti odešla Deepa ze svého rodného domu v jihoindickém Bangalore na univerzitu do dalekého Cardiffu ve Velké Británii. Sama, vše pro ni bylo nové. Chyběla jí rodina, přátelé, každodenní ježdění na skútru do školy. Ale hlavně, neuměla si uvařit ani kafe. Doma vždy vařila výhradně maminka. Jak se z ní stala propagátorka indické kuchyně? 

„Moje maminka je skvělá kuchařka. Nikdy nevaří to samé, pořád zkouší nové věci. Měli jsme pomocnice v domácnosti, ale vaření vždy obstarávala ona. V Británii jsem se to musela naučit, protože jsem měla hlad. Každý den jsem volala mamince, trávily jsme hodiny na skypu, kde mi ukazovala, jak si co uvařit. Poštou mi posílala veškeré potřebné indické koření a dokonce rukou psané recepty“. Od té doby uplynulo čtrnáct let a teď má Deepa Barták svůj vlastní kulinářský blog MyIndia.cz. Podívejme se, co se za tuto dobu v Deepině životě událo a co ji přimělo k tomu se vaření věnovat takto naplno?
Ve skotském Cardiffu studovala mladá Deepa mikrobiologii a přivydělávala si v řetězci KFC, kde roku 2006 potkala Čecha Aleše Bartáka. Zamilovali se do sebe a Deepa přehodnotila své plány vrátit se po studiích domů do Indie. „Po odchodu z Indie pro mě bylo nejtěžší být bez rodiny, ale když jsem poznala Aleše, všechno bylo zase jednodušší“.

První cizinec v historii indické rodiny

I Aleš Barták se ve vztahu s cizinkou cítí od začátku jako ryba ve vodě. „S Deepou to prostě byla láska. V roce 2008 jsme se vzali, měli jsme hinduistickou svatbu a její rodina mě přijala velmi pěkně. Jsem přitom první cizinec v dlouhé historii celé rodiny. Možná jen někteří vzdálenější příbuzní se obávali odlišné kultury“. Nicméně poté, co Aleš absolvoval během svatby vše, co je dáno tradicemi, zamilovali si ho.
Roku 2015 se Deepě a Alešovi ještě v Británii narodili synové – dvojčata. Děti jsou bilingvní, rozumí anglicky i česky. Deepa Bartk 2Když byl dětem rok, rozhodli se Deepa s Alešem přestěhovat do Čech do Liberce, kde má Aleš rodinu. „Pro Aleše by bylo složité žít v Indii, zato tady v Liberci bydlí jeho maminka s námi v jednom domě a je to moje ohromná pomocnice,“ vysvětluje Deepa a dodává: „Pomáhá mi úplně se vším, jako by to byla moje maminka. Bez ní bych tu byla ztracená, nevím, co bych si počala. Od začátku mi pomáhá s češtinou i s vařením. Anglicky neumí, mluví na mě česky a já se tak učím. Pracuji a zároveň studuji, dodělávám si doktorské studium na Technické univerzitě, obor mikrobiologie životního prostředí“.
Už v roce 2006 byla Deepa poprvé v Čechách na Vánoce, poznala Alešovy rodiče i další příbuzné. Maminka je pak pravidelně navštěvovala ve Skotsku, a tak se postupně stále lépe poznávaly. Pro Deepu proto stěhování nebylo tak náročné. „Mnohem těžší pro mě bylo přestěhovat se z Indie do Velké Británie než odtamtud do České republiky. Stěhování sem jsem ,prospalaʻ, všechno zařizoval Aleš“. Deepini rodiče se byli za rodinou podívat dvakrát ještě ve Skotsku, do Liberce se chystají. „Rodiče by byli rádi, kdybychom žili všichni pohromadě, je to jejich největší přání, nicméně jsou šťastní, že jsem šťastná já“. I další dvě jejich dcery se přitom vydaly do světa, starší se s manželem přestěhovala do Ameriky, kde on získal práci, mladší zanedlouho čeká po svatbě to samé. Než se narodily děti, jezdila Deepa za rodiči pravidelně, teď je to složitější. S dvouletými dvojčaty strávili v Indii dva měsíce, ale dětem nevyhovovalo klima, jídlo, byly nemocné, proto další návštěvu odkládají. „Ale v březnu přijede moje sestra, děti slaví narozeniny“.

Některá indická jídla se prostě v Česku autenticky udělat nedají
Ale zpátky k vaření! V Čechách pracovala Deepa nejdříve v Praze. Stejně jako předtím ve Skotsku vařila jídla podle výtečných maminčiných receptů svým přátelům a ti čím dál častěji chválili její umění, prosili ji o recepty a nabádali ji, ať je někde veřejně shromáždí, aby si mohli i další lidé vyzkoušet uvařit indické jídlo. A tak si Deepa založila blog. „Myslím, že indická kuchyně tu v Čechách není tak známá, pro lidi je to něco exotického, tak je to zajímá. Recepty upravuji tak, aby se všechny ingredience daly koupit v běžných českých obchodech. Kolikrát dám mamince zadání, mám doma to a to, co z toho můžu uvařit? Například se mě někdo ptal, jak udělat placku naan. My máme ale v Indii speciální mouku, která se tu běžně nesežene, a placka se peče v peci tandoori, jež Češi doma nemají. Takže takovýto recept na blog nedám. Vymyslela jsem ale alternativní postup na placky z hladké špaldové mouky a kvasnic, které se dají připravovat na pánvi, Alešově rodině u nás na Vánoce moc chutnaly. Moje nejoblíbenější indické jídlo je biryani. Je to jednoduché jídlo, které se v Indii připravuje ze všeho možného. Dá se uvařit se zeleninou, s jehněčím, kuřecím“.
Na blogu najdete ale třeba i recept na tátův čokoládový masala čaj nebo grilovanou kukuřici na klasu s pikantní chilli-mátovou omáčkou a mnoho dalších. Deepa píše recepty anglicky, manžel Aleš je překládá do češtiny a jeho sestra dělá editorské úpravy a korektury. Profesionálně vyhlížející fotky vznikají u Bartákových doma v kuchyni, s náčiním, které je zrovna po ruce.
S blogem přichází první nabídky. Deepa bude vařit na oblíbené liberecké akci Tatrhy i na tradičním letním Festivalu menšin na náměstí. „V České republice chceme zůstat. Sama bych tu žít nemohla, hlavně kvůli jazyku. Ale takhle mám velkou oporu v rodině i v práci na univerzitě, mám skvělou šéfovou, která mi poskytla velkou flexibilitu, protože ví, že mám děti, všechno je v angličtině. Momentálně pracuji na univerzitě v rámci mého pětiletého doktorského studia jako výzkumník. Jsem velmi vděčná za to, že jsem dostala tuhle šanci a po tom, co jsem byla doma s dětmi, jsem se mohla vrátit ke svému oboru“.

 

Všechny články z nového bulletinu Slovo si můžete přečíst zde: Bulletin Slovo 1/2019

OTVRK BULLETIN JPG

Facebook Slovo 21

40326723

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.