Aktuality

Každý devátý lékař v českých nemocnicích pochází ze zahraničí

Počet zahraničních lékařů a zdravotnického personálu v České republice vzrostl za uplynulých dvacet let více než pětinásobně. Poptávka nemocnic a dalších zařízení i nadále stoupá a cizinci se podobně jako v jiných vyspělých zemích stali přirozenou a nenahraditelnou součástí našeho zdravotnictví.

V loňském roce proběhla médii zajímavá zpráva o poněkud paradoxní situaci v sousedním Slovensku. Tamní premiér Robert Fico, který měl negativní výroky na adresu imigrantů z muslimských zemí a jejich integraci označoval za téměř nemožnou, musel podstoupit operaci srdce. Kliniku, kde mu nemocné srdce operovali, přitom řídí lékař, který na Slovensko emigroval z Tuniska.       

Rovněž o zdraví českých pacientů, bez ohledu na jejich názory na imigraci a integraci imigrantů nejen z muslimských zemí, se starají lékaři, kteří pocházejí z celého světa. Více než dvě třetiny z dvou a půl tisíce zahraničních lékařů registrovaných na počátku letošního roku Českou lékařskou komorou (ČLK) pocházejí ze Slovenska, další podstatná část z Ukrajiny a Ruska, ale pacienti se stále častěji setkávají i s lékaři a sestrami i z desítek dalších zemí.       

Do povědomí veřejnosti se nedávno dostal například Mohammed Ghaleb, gastroenterolog a primář oddělení následné péče v teplické nemocnici. Důvodem byla jeho dcera Eman, studentka místního gymnázia, se kterou mimo jiné organizovali úklid městského parku. Část lázeňských hostů z arabských zemí zde zanechávala především po večerních piknicích nepořádek. Ještě větší pozornost vzbudily výzvy některých teplických občanů k vyloučení dcery z gymnázia kvůli nošení hidžábu. Eman, jejíž otec původem z Jemenu se v Teplicích těší respektu pacientů i kolegů, se zastal jak ředitel školy, tak mnozí spolužáci.

Ačkoli část veřejnosti stále může zahraniční lékaře nebo sestry vnímat jako nepřirozený jev, měli by si zvykat. Jejich počet bude pravděpodobně stoupat, podobně jako je tomu v dalších vyspělých zemích. Podle statistik je v ekonomicky rozvinutých zemích přibližně každý pátý lékař cizinec a u sester je to každá sedmá. Nejvyšší podíly cizinců mezi lékaři jsou na Novém Zélandu, v Austrálii, Kanadě, Izraeli, Lucembursku či Švýcarsku. Většina evropských zemí se snaží posilovat počet doktorů a sester kvůli stárnutí populace. 

Také Česko má problém se stárnutím lékařů a nedostatkem sester. Podle srpnových čísel ČLK chybí v českých nemocnicích téměř tisíc lékařů a záchranná služba by jich potřebovala dalších skoro čtyři sta. Důvodem je i odchod českých lékařů do zahraničí. Jen v roce 2015 jich především do Německa odešlo pracovat na čtyři stovky.

tabulka-lekari vcr

Jak se vyjádřil prezident ČLK Milan Kubek: „Řada nemocnic je závislá na práci cizinců a kvůli nedostatku personálu jsou v nich zavírána klíčová oddělení, například interna nebo pediatrie“. Nemocnice jsou podle komory životně závislé na zahraničních lékařích a bez jejich pomoci by české zdravotnictví zkolabovalo. Zdravotnická zařízení ohrožuje také akutní nedostatek sester, který se snaží řešit přijímáním cizinek i cizinců. Poměr zahraničních sester oproti domácím je přitom u nás výrazně nižší než u lékařů, jsou jich pouze asi dvě procenta oproti více než deseti u doktorů.

Zatímco před dvaceti lety u nás pracovalo okolo pěti set zahraničních lékařů, na počátku roku 2016 jich podle statistik ČLK bylo 2 557. Každý devátý doktor, který u nás pracuje, tedy nemá české občanství. Cizinci nahrazují také akutní nedostatek domácích zubařů. „Snad polovina zubařů mladších třiceti let v Praze jsou Slováci nebo rusky mluvící. Když jsem na nějakém veletrhu, profesním setkání, a řeknu, že ordinuji v Praze, dívají se na mě jako na exota,“ řekl nedávno pro iDnes mladý zubní lékař, který se vrátil z Německa. V mnohých velkých německých městech, například v Hamburku, prý naopak v seznamu dentistů převažují cizí, především arabská a turecká jména. 

Na příkladu lékařů se zkrátka odráží éra globální mobility. Největšími světovými „exportéry“ lékařů a zdravotních sester jsou asijské země jako Filipíny, Čína a Vietnam. Pro ty ale není ČR příliš zajímavá. Jednak kvůli těžkému jazyku, protože v Čechách nestačí znalost angličtiny, jednak kvůli nízkým mzdám v porovnání se Západem. České zdravotnictví láká nejvíce Slováky, míří sem také Ukrajinci a lékaři z dalších postsovětských zemí, ale i lékaři z Egypta nebo Sýrie. Ze země, kde již šestým rokem zuří občanská válka, pochází například pražský gynekolog Samer Asad. „Na začátku jsem měl potíže s češtinou, teď už jsem skoro jako Čech. Snažím se dělat svoji práci profesionálně,“ řekl pro Český rozhlas. A dodal, že kvůli svému syrskému původu má větší motivaci se prosadit.

Kvůli nedostatku českých lékařů se dlouhodobě mluví o potřebě zjednodušit přístup na pracovní trh kvalifikovaným lékařům a zdravotnickému personálu ze zahraničí, a to nejen ze zemí EU, ale i z tzv. třetích zemí. Lékaři, zubaři a farmaceuti ze zemí mimo EU jsou způsobilí vykonávat zdravotnické povolání na základě úspěšného složení aprobační zkoušky v českém jazyce. Vedle diplomu musí prokázat také zdravotní způsobilost a bezúhonnost. Navíc musejí absolvovat minimální pětiměsíční praxi pod odborným dohledem.

Náročnou zkoušku zvládají nejčastěji Ukrajinci a Rusové, ale celkově je podle údajů ministerstva zdravotnictví úspěšnost kolem patnácti procent. Zkouška stojí sedm tisíc korun a správní poplatek dva tisíce korun. Pro část zájemců o zkoušku je ale Česko pouze přestupní stanicí. Složí zde aprobační zkoušky a následně odjedou za prací do západní Evropy.

Občané EU nebo cizinci, kteří vystudovali v jiné unijní zemi, mají situaci značně jednodušší a aprobační zkoušku skládat nemusejí. Každoročně je v ČR uznána kvalifikace pouze necelým dvěma stovkám lékařů ze zemí EU, především Slovákům. Mezi nejčastěji uznávané specializace patří anesteziologie, intenzivní medicína či gynekologie a porodnictví.  

 

Text: Jan Schroth

Ilustrační foto

 

Celé číslo bulletinu Slovo 04/2016 najdete ke stažení zde.

 

Facebook Slovo 21

Vítejte v ČR - adaptačně-integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

Snmek obrazovky 2016-04-21 v16.41.30

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin 01-17

Vybíráme z Bulletinu Slovo

portrety cizincu small

PORTRÉTY CIZINCŮ: NGAN LE: „CHCI ZMĚNIT POHLED ČESKÉ SPOLEČNOSTI NA VIETNAMCE“

Ngan Le žije v Čechách skoro 25 let. Přijela počátkem devadesátých let za účelem sloučení rodiny se svou matkou, která přišla do Československa na pracovní výměnné pobyty. V té době přišly za svými rodiči obdobně i další vietnamské děti. Ngan Le pracuje jako komunitní tlumočnice ve vietnamštině a pomáhá tak s integrací dalším Vietnamcům.
Naše adresa:
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
Spojení:
Telefon: 222 511 434, 222 522 070, 222 518 554
Telefon/fax: 222 520 037

O nás

Zapsaný spolek Slovo 21 je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro, který je dodnes jedním z největších projektů organizace. Slovo 21 se ale neorientuje jen na aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku. Zabývá se také cizineckými integračními projekty. Asi nejznámějším je neformální setkání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle.