Aktuality

Noví dravci ve fotbalové voliéře

                                                                                               Text: Daniela Vrbová Foto: Prague Raptors

Česká fotbalová soutěž brzy pozná nový klub. Mnohonárodnostní Prague Raptors (v překladu Pražští dravci) začnou jako všichni z nejnižší úrovně. Do devíti let by se ale rádi viděli ve druhé lize. A tím jejich ambice nekončí: kopanou chtějí bojovat proti předsudkům, homofobii a eventuální výtěžky ze zápasů dávat na onkologickou charitu. Sní o vlastním, plovoucím hřišti na Vltavě. A hlavně si přejí vytvořit komunitu lidí, které bez ohledu na jejich původ, zázemí a životní styl spojí láska k fotbalu.

Pražský Zličín za horkého sobotního odpoledne není zrovna Václavák. Na zdejším fotbalovém hřišti to ale Václavské náměstí trochu připomíná, hlavně co do počtu národností, které se po něm a kolem něj pohybují. Všechny spojuje angličtina a absolutní koncentrace na kopací míč: Prague Raptors totiž nastoupili k historicky prvnímu zápasu. Prozatím hrají přátelská utkání sami proti sobě ve smíšených družstvech mužů a žen.

„Tuším, že tu dneska máme dvacet národností,“ říká hlavní trenér Jon Davies a nespouští oči ze hry. Kdyby jich nebylo tolik, mohl by to být dobrý začátek nějaké anekdoty. Třeba: sejde se Američanka, Britka, Portugalka, Němka, Španěl, Rus, Rumun, Tunisan, Egypťan, Ital a Čech, obléknou modré dresy a vyzvou tým černých. Ten tvoří Nizozemec, Nigerijec, Brit, Saúd, Izraelec, Francouzi, Mexičané, Malajka, Indka, Němka a Kostaričanka. Pointa anekdoty se však zatím utopí ve výčtu půlky zeměkoule, a nám zbydou jen statistiky a fakta: první utkání vyhráli modří 3:2 a všichni, včetně diváků z řad příbuzných, se šli osvěžit na bar a posedět při hudbě.

Tým mnoha fotbalových kultur

Část kádru Pražských dravců v minulosti hrála fotbal na více či méně profesionální úrovni. Třeba nepřehlédnutelný Muhab Yassien ze Saúdské Arábie, který do Prahy přijel studovat medicínu. „Doma bych nikdy nevystudoval. Mám tolik přátel a zajímal mě jen fotbal, že jsem doma neměl se studiemi šanci. Musel jsem odejít do zahraničí,“ říká mladík. „Hrával jsem s jedním zdejším týmem v páté lize, ale Prague Raptors jsou internacionální, přátelštější a je tu skvělá atmosféra,“ dodává a otáčí se na tuniského spoluhráče, který mu s úsměvem klepe na rameno a posílá ho směr šatny.

Ghassen Hammani je ovšem Tunisan už jen původem, občanství má již několik let české. V týmu Prague Raptors má na starost kromě hry také „pouštění hudby k poslechu a k tanci v šatně“. Na klubu se mu líbí pestrost, baví ho ty nejrůznější země, odkud lidé pocházejí. „I když v Česku žiju přes deset let a na mezinárodní prostředí jsem zvyklý z Prahy, stejně mě tenhle klub fascinuje. Těším se tu na nové přátele, se kterými budeme nejen hrát fotbal, ale i trávit volný čas,“ říká a odchází tančit do převlékárny.

Mezinárodní prostředí si pochvaluje i Ilan Nemirovski z Izraele, který v Česku studuje na pilota. „S kluky z arabských zemí se normálně bavíme, hrajeme, objímáme se. Na hřišti není místo na nějakou nevraživost, z mé strany rozhodně ne,“ odmítá dotaz, jestli se konflikty z jeho země nepřenášejí i na pražské hřiště.

S fotbalem na (polo)profesionální úrovni má zkušenosti i řada hráček: Aurelie Jackson z francouzského Reunionu se zúčastnila světového poháru hráček do 20 let. Devatenáctiletá Tala Tafech, původem z Libanonu, zase donedávna hrála druholigový ženský fotbal za Bohemians 1905.

Nejdál to ovšem v očích Dravců dotáhl portugalský spoluhráč Dean da Lança, který hrál v anglické soutěži za kluby sedmé a osmé divize a také v Macau. Deanovou zajímavostí také je, že je nejstarším Pražským dravcem. K jejich prvnímu zápasu nastoupil v jedenapadesáti letech. Většině hráčů je mezi 20 a 35 roky.

Prague Raptors se snaží narušit představu fotbalu jakožto hry prodvaadvacet profesionálních, mladých a mužných sportovců orientovaných na výkon. Slovy prezidenta klubu Darrena Mosse: „Usilujeme o zpřístupnění fotbalu i ženám, rodinám nebo osobám s odlišnou sexuální orientací. Důležitou součástí našeho étosu je, že fotbal není jen jedenáct chlapíků, co si půjdou v neděli odpoledne zakopat, ale že vytvoříme celou komunitu. Že na utkání přijdou diváci, rodiny a budou se bavit.“

Na hřišti všichni hráči drží styl, který určuje trenér Jon Davies: „Rozmanité zkušenosti hráčů jsou pro kouče výzvou. Mým úkolem je sjednotit ty odlišné původy a různé fotbalové kultury do funkčního týmu, který bude vyhrávat,“ říká tento mladý Angličan, který se živí jako kouč slávistických dorostenců a do Česka se přistěhoval z Taiwanu, kde na mezinárodní škole trénoval dívčí tým. V Praze má k ruce ještě španělského a italského kolegu, italského analytika zápasů a také českou kolegyni pro ženský tým. Čeští hráči jsou v týmu momentálně tři – dva muži a jedna žena.

Budování týmu

Nápad založit fotbalový klub, kde národnost (a tím pádem čeština) nehrají roli, dostal britský marketér Darren Moss na podzim roku 2017. S trenéry se začal bavit o myšlence založení fotbalového družstva, kde by byl kladen důraz právě na radost ze hry. „Navíc se ukázalo, že pro cizince v Praze je dost těžké připojit se k nějakému týmu. Hlavně kvůli jazyku a kvůli tomu, že nemají sebevědomí,“ říká Brit usazený v Praze.

Myšlenka Prague Raptors byla na světě, „zbývalo“ jen klub založit, zorganizovat a sehnat hráče. Tento bod se ukázal jako překvapivě snadný: inzeráty rozeslal Darren po Facebooku a do čtyř týdnů se jim ozvala stovka lidí. Poměrně velká skupina zájemců se rekrutovala ze zahraničních studentů v Česku, další tu dlouhodobě žijí a pracují. „Takže jsem pochopil, že potenciál tu je a pustili jsme se do další práce,“ vzpomíná současný prezident klubu, kterému nikdo neřekne jinak než Daz. Do půl roku podle jeho slov vybudovali organizační strukturu, sehnali trenéry, vytvořili logo a webové stránky, nechali vyrobit dresy i reklamní předměty a podali přihlášku do Fotbalové asociace ČR a do zdejší soutěže.

I když Daz používá jako správný týmový hráč množné číslo, je zřejmé, že Pražští dravci stojí hlavně na jeho energii a financích. Deset tisíc euro (v přepočtu zhruba 260 000 korun), což je náklad na roční provoz klubu, zatím hradí ze svého. „Rádi bychom, aby nás v budoucnu podporovali sponzoři, a něco také vyděláme. Získané prostředky investujeme do týmu nebo do našich partnerských charitativních projektů,“ vysvětluje svůj byznys plán.

Marco Martire dostal v klubu funkci „ředitele fotbalu“. V praxi se stará hlavně o propagaci. „Do Prahy jsem přišel kvůli zaměstnání ve finančním byznysu, ale hledal jsem i něco s fotbalem. Jsem nadšený, že jsem tady dostal příležitost“, neskrývá své nadšení mladý Ital. „Zapojujeme se do různých charitativních akcí a plánujeme časem přidat k mužskému a ženskému týmu ještě akademii pro děti. Až vypipláme talenty, kteří pak v novinách řeknou, že začínali u nás, bude to skvělé,“ zasní se.

Ambice a vize Prague Raptors podpořené profesionálním marketingem a managementem se zkušeností z velkých klubů jsou momentálně v lehce komickém kontrastu k situacím, které lze očekávat v nejnižších patrech české fotbalové soutěže. A pokud lze jejich sen o druhé lize brát vážně, varují Dravce sportovní komentátoři před brzkým dilematem, zda jsou charitativní a komunitní zápasy slučitelné s tlakem na góly a sportovní výkony nutnými pro postup v tabulce.

Prague Raptors zatím důraz na společenskou dimenzi fotbalu neopouštějí. Stejně tak je neopouští radost z mezinárodního týmu, kde hrají všichni se všemi.

 

Facebook Slovo 21

40326723

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin-3-2018-cover

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.