Články online

S křiklouny válčit nebudeme

Jakub Múčka a Encyklopedie migrace

Když se vrátili na podzim roku 2015 z Balkánu, kde viděli tisícové zástupy běženců směřující do Evropské unie, uvažovali, jak by ze své pozice studentů humanitních a společenských věd mohli zasáhnout do vyhrocené české debaty o migraci a více ji racionalizovat. Encyklopedii migrace, internetový výkladový slovník, potom spustilo Studentské hnutí za solidaritu z Univerzity Karlovy v lednu 2017.

Původní ambice byly velké: spolupracovat s českými médii, psát kvalitní hesla o jevech spjatých s migrací a natáčet videorozhovory s uprchlíky, které budou hypertextově propojené s encyklopedickými hesly. 

První dva měsíce šlo všechno podle plánu, pak se ale ambice střetly s realitou: média pracovala rychleji, než přibývala hesla, členové týmu se rozjeli studovat do zahraničí a projekt zůstal v rovině dobrovolnické činnosti. Přesto nezanikl. „Ta půlroční krize nám vlastně hrozně prospěla, protože jsme o projektu začali přemýšlet důkladněji,“ říká dnes Jakub Múčka, předseda spolku Online Encyklopedie migrace a koordinátor projektu pro vnější vztahy. Právě se vrátil z Berlína, kde představil Encyklopedii na Humboldtově univerzitě a v organizaci Mediendienst Integration, která sdružuje odborníky v oblasti migrace a poskytuje k ní novinářům informační servis. „Řekli nám, ať vydržíme, že se jim ten projekt vážně líbí a byla by po něm poptávka. To mě zahřálo u srdce,“ usmívá se student rusistiky Múčka, který teď s kolegy prioritně hledá mecenáše projektu. 

Se Slovem 21 mluvil o rodící se mezinárodní dimenzi české Encyklopedie migrace, postavení Encyklopedie v době postfaktické a dezinformační a v neposlední řadě také o migraci.

Napínali jste při psaní síly k letošním parlamentním volbám, při nichž téma migrace rezonovalo, nebo tvoříte hesla mimo aktuální dění?

Náš projekt by měl ideálně fungovat jako systematický, dlouhodobý nástroj, který není poplatný krátkodobým jevům. Ale pracujeme s webem a pro média jsme schopni připravovat tematické balíčky z hesel, která už máme, nebo něco napsat na objednávku. K letošním volbám jsme to ale neudělali.

Copak jste neočekávali zvýšenou poptávku po informacích spjatých s migrací?

Poptávka byla, ale prostě bychom to nestihli. Aktuálně jsme asi na dvou stech heslech, a to je pořád strašně málo. Spíš nyní pracujeme tak, že si vyhlédneme jednotlivá data zajímavých událostí, kdy nejspíš bude poptávka. Třeba teď jsme připravili asi 50 hesel k výkladu abrahámovských náboženství – islámu, křesťanství a judaismu – v demokracii nebo otevřené společnosti. Jsou tam praktická témata jako islám a lidská práva, islám a tolerance a publikujeme je jako připomínku teroristických útoků v Paříži. Nebo jsme napsali texty k výročí Majdanu na konci listopadu. Mnoho lidí si myslelo, že vytvoříme encyklopedii o migrační krizi v roce 2015, nebo o různých hoaxech v české společnosti. Ne. Prostě chceme připravit systematickou encyklopedii migrace, která má jistá kritéria a pravidla. 

S jakými reakcemi jste se doposud setkali?

Vyjma prvotních průniků do masových médií včetně Blesku a Parlamentních listů jsme zatím komunikovali především s konkrétními cílovými skupinami, které teď potřebujeme: akademickou obec, novináře, střední a vysoké školy nehumanitního a nesociálněvědného zaměření, jiné nevládní organizace a donory. U těchto skupin je, myslím, ohlas velmi dobrý. A co je pozoruhodné, ještě větší ohlas zaznamenáváme za hranicemi. Velmi dobrého přijetí se nám dostalo na ukrajinských univerzitách, na Varšavské univerzitě v Polsku, zájem měla i Středoevropská univerzita v Budapešti, Komenského univerzita v Bratislavě a Humboldtova v Berlíně. V Německu mi také řekli, že jestliže skutečně půjdeme do angličtiny, sdružíme celou akademickou obec Evropy a jednou třeba budeme pracovat i s univerzitami ze zemí, odkud migranti přicházejí.

Jak by měla ta zahraniční spolupráce vypadat? 

V Praze vznikne koordinační tým, což bude náš spolek Online Encyklopedie migrace. Ten bude vytvářet infrastrukturu a zázemí webu, který se stane platformou pro mezinárodní akademickou obec. V každé zemi se snažíme mít zastoupení od jedné univerzity, konkrétní fakulty nebo institutu. Prvotním jazykem (po češtině) bude angličtina, začneme se tedy obracet na evropského uživatele, nejen českého. V angličtině budou napsaná společná témata, v češtině si potom vypracujeme svoje hesla, která zajímají českého uživatele.

Z Prahy tedy chceme koordinovat širokou síť autorů, případně kateder z oborů, které tady chyběly. To byla také naše prvotní úvaha, protože jsme zjistili, že v Česku nemáme dostatek arabistů. A afrikanisty téměř žádné – ať mi případní odborníci prominou, ale nevidím je, ani neslyším. Takže si do projektu začínáme doplňovat jednotlivá centra, která jsou svojí specializací vyhlášená. Univerzity jsou v našem projektu v roli spoluautorů a garantů. Často nám pomáhají financovat jejich vlastní autory. A také chceme víc pracovat s webem, naučit s ním pracovat novináře i laickou veřejnost.

Komu přesně je vlastně Encyklopedie migrace určena? 

Každý text by měl být srozumitelný i pro naprostého laika. Encyklopedie má stromovitou strukturu, začínáme od základních hesel a proklikáváme se níž a níž. Takže to může studovat i maminka na mateřské, nebo dělník, který přijde večer domů unavený z továrny. Podobně se může vzdělávat novinář. Cílovou skupinou je tedy laická veřejnost, ale zároveň nečekáme, že to bude masově čtené. Teď začínáme intenzivně pracovat na dvou frontách: novináři a možná i politici na straně jedné, a studenti a učitelé středních a vysokých škol nehumanitních a nesociálněvědných oborů na straně druhé. Tam tato témata ve výuce chybí.

Český člověk, který o migraci mnoho neví, ji díky médiím a politikům vnímá hlavně skrze otázky bezpečnosti a ekonomické udržitelnosti. Tato témata však ve vaší Encyklopedii nepřevládají. Proč?

Upřímně: protože nemáme autory na bezpečnostní studia. Rozhodně ta témata nebudeme zanedbávat, pracujeme na tom. Budeme mít i férové otázky, jestli je islám politická ideologie nebo jestli migrace zvýšila terorismus. Rozhodně náš projekt nesmí být angažovaný, kampaňový a určitě nechceme tlačit solidaritu k uprchlíkům. Chceme ta témata informačně a výkladově kultivovat. 

Část hesel se věnuje současnému dění na Ukrajině, což je velké téma propagandistických a dezinformačních webů. Nesetkali jste se ještě s trollingem nebo nenávistnými reakcemi?

Na Facebooku vám vždycky někdo něco napíše. Když ten člověk evidentně nestojí o debatu a jen si jde prorvat nějaký iracionální dojem, tak by bylo ideální ho jen lehce okomentovat nějakým naším dalším textem. Zas tolik toho ale bohužel nyní nemáme. Většinou tedy takové hlasy ignorujeme. Já si ale myslím, že nejsou až tak relevantní, že za nimi tolik lidí nestojí. Většina čtenářů, na které cílíme, jsou prostě zvědaví lidé, kteří teprve názor hledají, chtějí se o něm bavit, jsou ochotni naslouchat. S křiklouny válčit nebudeme, to říkám předem. Nejsou naše cílová skupina, nechceme nikoho přesvědčovat. Chceme kultivovat a poskytovat servis. Žádný útok trollů na nás zatím nebyl. Jen když se naše texty publikovaly ve větším médiu – spolupracujeme hodně s Hlídacím psem – tak jsme to samozřejmě schytali. 

Změnil jste v něčem díky Encyklopedii svůj pohled na migraci?

Možná trochu opadlo prvotní aktivistické nadšení, že otevřeme hranice a všichni ať sem jdou. Byť, abych hájil dobrovolníky, kteří na Balkáně byli, takhle naivně to asi nikdo neříkal. Stejně se to ale dnes uvádí jako hlavní argument proti aktivistům. Kus pravdy na tom je, na druhou stranu po bitvě je každý generál. Tehdy v tom bylo velmi mnoho emocí. Garantuju vám, že když pojedete někam, kde vám lidé umírají před očima, ztratíte nadhled a začnete vše prožívat. Teď se tedy změnilo to, že nad vším uvažujeme chladněji, věcně a faktograficky. Zjišťujeme, že migrace je ještě různorodější, motivace lidí je skutečně vždycky jiná a že i migranti jsou různí. Uprchlíci, kteří jdou z Doněcké lidové republiky, od Asada a z Eritreji, jsou tak rozdílní! Neexistuje jednotný způsob, jak řešit migraci nebo jak integrovat cizince.Takže se bráním názoru, že v migraci existují jednoduchá řešení.

 

Text a foto: Daniela Vrbová

 

Facebook Slovo 21

KH18 letak1

Vítejte v ČR - adaptačně integrační kurzy

Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.

logo vitejte 2018 500

Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz

Akreditované kurzy pro veřejnou správu

Nevíte si rady v komunikaci s cizinci či Romy?

Nabízíme 2 akreditované kurzy pro zaměstnance státní správy a samosprávy - kurz Romové a instituce a kurz Mezikulturní kompetence. Oba kurzy mají platnou akreditaci od Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Více informací najdete na stránce projektu.

akreditovane kurzy uvodni

Bulletin Slovo - zajímavé články a rozhovory na aktuální témata

bulletin cover 2 2018

Vybíráme z Bulletinu Slovo

human-2944064 1920

Populace Česka i Evropy roste díky imigraci

„Populace Česka i Evropy roste díky imigraci“, říká demograf Tomáš Sobotka z rakouského demografického centra, který přednášel na letošní letní škole migrace. Na přelomu srpna a září se uskutečnil již devátý ročník letní školy migračních studií, kterou organizuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

 

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.