Nový domov v České republice

 

Stránky jsou v rekonstrukci...

Website under reconstruction…

Na oběd s Rodinou Odvedle - reportáž ze setkání

Vaňkovi a Badettovi. Dvě rodiny, které pocházejí z opačných koutů světa. Ještě před třiadvacátým listopadem se vůbec neznali. Teď jsou z nich přátelé, kteří chtějí spolu chodit s dětmi na hřiště a navzájem se navštěvovat. Spojila je Rodina Odvedle. Akce, jež sbližuje Čechy a cizince formou nedělních obědů už jedenáct let. Kromě Vaňkových a Badettových se do projektu zapojilo dalších 98 rodin ve všech krajích Česka. Ve stejný čas se navštívili v jedné z domácností a pochutnali si na tradičních národních pokrmech. Jen o jídlo tu ale zdaleka nešlo.

Bramboráky, pohanka s houbami, bramborové knedlíky nebo jáhlová kaše. Pravá staročeská kuchyně. Vůně se line celým bytem činžovního domu na pražské Letné. Tady bydlí Vaňkovi, pětičlenná rodina, která se rozhodla pohostit rodinu osmadvacetiletého studenta medicíny na Karlově univerzitě Lyonela. Z Haiti přiletěl do Prahy spolu se svou rodinou před dvěma lety. „Vítejte u nás doma, tady si odložte,“ říká anglicky a ukazuje na věšák v předsíni Helena Vaňková. Hostitelka zpočátku působí nervózně. A nepochybně k tomu přispívá i přítomnost štábu České televize, který přišel o setkání těchto dvou rodin natáčet reportáž . Postupně se ale počáteční ostych a nervozita dostává do ústranní. A to hlavně poté, co reportérka a kameraman dokončují svou práci.

„Tohle je alkoholické a tohle nealkoholické pivo, dejte si, na co máte chuť. Já typický Čech moc nejsem, protože se v našem národním nápoji moc nevyznám,“ říká s úsměvem hostitel Daniel Vaněk. Sympatický muž s jarmulkou, typickou židovskou pokrývkou hlavy, působí jako duchovní ve Federaci židovských obcí. Mezitím, co navazuje rozhovor s Lyonelem, hlavou haitské rodiny, si jejich děti hrají na zemi vedle jídelního stolu. A manželka Helena dodělává poslední úpravy jednotlivých chodů. „Já o tomhle projektu vím už pár let. A přestože se mi ta myšlenka vždycky moc líbila, nikdy jsem reálně neuvažovala nad tím, že bychom se zapojili. Nečekala jsem, že by s tím manžel souhlasil. Je spíš konzervativní,“ říká Helena Vaňková, která je v současné době na mateřské dovolené. „Když jsme se do Rodiny Odvedle ale nakonec přihlásili, naším přáním bylo poznat rodinu, která je z našeho pohledu co nejvíc exotická. A to se nám vyplnilo,“ dodává a přitom ohřívá první chod. Podává se bramborová polévka.

„Je to výborné. Jsem rád, že můžu ochutnat typickou českou kuchyni. Já pořád říkám, že jsem se podruhé narodil v Česku, moc se mi to líbí,“ reaguje na podávané jídlo osmadvacetiletý Lyonel. Po celou dobu působí mladý Haiťan velmi otevřeně a společensky, pořád se usmívá a u jídelního stolu vtipkuje. Občas během oběda prohodí i pár českých slov. Na rozdíl od své manželky Valerye, která většinu času spíše přitakává a je spíše nesmělá. „Než jsem přijel do Prahy, tak jsem toho o Češích moc nevěděl. A vlastně i proto jsme se s rodinou přihlásili do tohoto projektu. I když už nějaké české kamarády pochopitelně máme, tohle je pro nás skvělá zkušenost. Můžu říct, že jsme si teď udělali další nové přátele, a tak budeme víc součástí této společnosti,“ říká. Lyonel Badette se narodil v hlavním městě Port-au-Prince na Haiti. Pochází z poměrně rozvětvené rodiny, celkem má 10 sourozenců. Po zemětřesení v roce 2010 pomáhal Lékařům bez hranic jako překladatel. Doprovázel hlavně chirurgy a další specialisty při jejich každodenní péči o pacienty, kteří mluví hlavně kreolsky. Od začátku věděl, že se chce věnovat práci lékaře. Když pak v rodné zemi potkal shodou okolností českého lékaře, který na Haiti působil, rozhodl se pro lékařskou fakultu v Praze. „Karlova Univerzita má velké jméno. Studovat medicínu na jedné z nejstarších univerzit na světě – to je jedna z nejšťastnějších věcí, která mě potkala,“ dodává.

Kromě  Badettových se letos s českými rodinami sešli u společného oběda i migranti třeba z Konga, Sýrie, Kazachstánu, Angoly, Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Moldávie, Mongolska nebo Arménie. Rodina Odvedle funguje v Česku od roku 2004 a za tu dobu ke společným obědům zasedlo už 1232 rodin. „Více než polovina z nich se od té doby stále navštěvuje,“ poznamenává Ljilja Batovaja z organizace Slovo 21. Přibudou k nim také Vaňkovi a Badettovi. Alespoň do té doby, než Lyonel dostuduje v Praze medicínu a se svou rodinou se zpátky vrátí do Karibiku. I když si to tu začíná podle jeho slov čím dál víc oblibovat, Haiti ho prý bude potřebovat víc. Kvalitní lékaři tam pořád chybějí.

 

Text vyšel v Bulletinu Slovo v prosinci 2014

Facebook Slovo 21

40326723

Slovo 21, z. s.
Štěpánská 1
120 00 Praha 2
IČ 69343951

 

www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

facebook icon 325x325   youtube logo

khamoro zaverecna zprava

 

O nás

Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.

Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR. 

Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.

Who are we?

Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.

Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.