Rozhovor s partnerem projektu AndroMedia Sofiyí Zahovou

Foto: Mary Humphreyová

Přinášíme Vám rozhovor s PhD. Sofií Zahovou, která je partnerem projektu AndroMedia. Sofiya Zahova se narodila v Bulharsku, ale momentálně žije na Islandu, kde pracuje jako výzkumná pracovnice na Institutu pro cizí jazyky Vigdís Finnbogadóttir a v Mezinárodním centru pro mnohojazyčnost a mezikulturní porozumění ve Vigdís. Věnuje se zde výzkumům v oblasti romské, menšinové a jazykové politiky v Evropě, jihovýchodní Evropě, nacionalismu a etnického původu. Je autorkou monografie s názvem Jugoslávie po Černé Hoře: Dynamika identit (2013) nebo také Dějin romské literatury s multimédii o romských dětských publikacích (2014).

Plánujeme zorganizovat seminář se studenty islandské univerzity na téma kritika romského umění, kterého budete součástí. Co si myslíte, že by se studenti ze semináře měli dozvědět? Co by zejména měli rozvinout?

Seminář bude probíhat se studenty, kteří jsou součástí kurzů, které obsahují přednášky o romské literatuře a kultuře. Jsou to studenti, kteří navzdory tomu, že často nemají přímé zkušenosti s Romy nebo romskou kulturou, mají stereotypy o tom, jací Romové jsou. Tyto stereotypy jsou umístěny, jak zdůraznily některé akademické práce, mezi dvěma extrémy – marginálním a exotickým. Nejdůležitější věc, kterou bych je chtěla naučit, je, že by neměli přistupovat k umění a kultuře vytvořené Romy jakýmkoli „zvláštním způsobem“ nebo „zvláštním přístupem“ pouze proto, že se jedná o artefakty, které se nazývají „romské“. Měli by uplatňovat mainstreamové kritické přístupy a teorie, jako by to činili s jakýmkoli jiným uměleckým dílem a kulturou, kterou analyzují, ať už je to islandština, čeština, angličtina, americká atd.

Někteří studenti kurzu Jazyky a kultury, na které dohlížím, to už ostatně udělali tím, že si vzali písemné dílo romského autora publikované v angličtině v antologii romské literatury Cesty Romů editované Siobhanem Dowdem, Ianem Hancockem a Rajkem Djuricem nebo analýzou románu (Barva kouře) významného maďarského romského spisovatele Menyherta Lakatoše. Eseje, které studenti píší, jsou velmi zajímavé a zahrnují kritické teorie a sebereflexi vlastních stereotypů.

Velmi se těšíme až se tento rok setkáme během Světového festivalu Khamoro. Už jste někdy byla na festivalu Khamoro? Jaký to pro Vás byl zážitek?

Také se velmi těším na letošní festival a doufám, že se uskuteční. Byla jsem na festivalu Khamoro v roce 2015, kdy jsem měla to potěšení zúčastnit se konference věnované romské literatuře pořádané v rámci festivalu Slovem 21 a Hristem Kyuchukovem. I když byla tato akademická akce malého rozsahu, poskytovala platformu pro sdílení zkušeností a velmi zajímavých diskusí s kolegy. Na této akci jsem se poprvé setkala s Evou Davidovou. Bylo to pro mě velmi vzrušující setkání. Program, organizace a realizace festivalu Khamoro je jedním z nejlepších v městském prostředí, které lze vidět, a to nemluvím o romských festivalech, ale o evropských hudebních a uměleckých festivalech obecně.

Mohla byste nám poodhalit více o Vašem výzkumném projektu Romane Lila?

Romane Lila je projekt, který na příkladu romských publikací v Evropě a na celém světě zkoumá vzájemně související historii politiky romské identity a praktik písemné kultury. Můj názor, který sdílejí i další kolegové, je, že literární tvorba je platformou pro Romy, aby sdělovali své názory na Romy obecně a že literární aktivity jsou často rozšířením romského aktivismu. Dívám se tedy na romské publikace jako na součást dějin romského hnutí a vůdčích myšlenek. Jednalo se o postdoktorandský výzkumný projekt realizovaný s podporou Islandského výzkumného centra (RANNÍS) a nyní pracuji na rukopisu diskutujícím o výsledcích.

Používáte nějaké speciální metody při práce se studenty na University of Iceland?

Ve svých kurzech obvykle používám historické a interdisciplinární přístupy, ale neřekla bych, že metody práce se studenty jsou specifické a liší se od klasických metod výuky. Kromě studia a akademického stipendia často ráda používám materiály primárních zdrojů, ať už textové nebo vizuální, jako např. spoustu videí a dokumentárních materiálů, které lze najít na YouTube nebo na jiných platformách. Pro studenty je to velmi důležité, protože si mohou utvořit vlastní názor nebo lépe porozumět komunitám (jako jsou Romové, Sámové, muslimové atd.), o kterých nemají žádné předchozí znalosti a ani s nimi nemají přímý kontakt.

Můžete nám povědět více o Vaší publikaci s názvem History of Romani Literature with Multimedia on Romani kids publications?

Jedná se o malou populární knihu s encyklopedickým přehledem romské literatury, která je doprovázena spoustou ilustrací s obálkami knih a dalších publikací. Záměrem bylo ukázat veřejnosti, že romská literatura není fenoménem nedávným, ale literaturou s více než stoletou historií, a dokázat to fakty a ilustracemi. Kniha byla vytvořena v rámci většího projektu Studii Romani, nejstaršího a nejrozšířenějšího sdružení pro studium Romů v Bulharsku. Protože jsme také chtěli, aby byla publikace distribuována ve školách mezi romskými a neromskými dětmi, je k ní přiloženo CD s multimédii v několika jazycích, včetně romštiny. V roce 2020 byla provedena revize v českém jazyce pro časopis Romano Džaniben.

 

Projekt je financován Fondy EHP 2014 – 2021, program Kultura.