Svět romské literatury je oukouzlující a jedinečný.

Jednotlivá díla mají mnoho společných znaků, a zároveň jsou každá originálem. Jejich jedinečnost se staví na tom, že zejména starší romští autoři většinou nemají literární vzory a ve svých povídkách čerpají ze své ústně z generace na generaci předávané tradice. Romská kultura je založena na samotném vyprávění příběhů. 

V letech 1971-2 na stránkách věstníku Svazu Cikánů-Romů (SCR) Románo ľil byly otištěny první romskojazyčné texty Tery Fabiánové, Andreje Gini nebo Andreje Pešty.

Je nesmírně důležité podpořit romské autory v jejich tvorbě. Díla romských spisovatelů přispívají k rozvoji romského sebevědomí a “romipen”, k předávání poselství o životě předků a vlastní identitě.Tera Fabiánová

V neposlední řadě romská literatura pomáhá většinové společnosti pochopit romské tradice a způsob života, přibližuje způsob jejich uvažování.

Projekt Gavoro/Vesnička, který cílí na šíření povědomí o romské literatuře jak mezi Romy, tak mezi většinovou společností, vznikl pod křídlem naší organizace již v roce 2017. 

,,Přejeme si, aby byla v každé knihovně polička s romskou literaturou“ říká koordinátorka projektu Pavlína Matiová.

V roce 2019 vznikl klub romských spisovatelů Paramisara/Vypravěči, jehož členové tvoří romští spisovatelé z celé České republiky. Vznik klubu romských spisovatelů romští autoři uvítali s velkou radostí a jsou rádi, že se mohou realizovat a mají možnost se více profesionalizovat. 

Pro některé autory je tento projekt a jejich účast v něm motivací pokračovat ve psaní a vydávat svá díla.

"Romská literární produkce, kterou dříve registrovali, zkoumali a oceňovali především lidé kolem buditelky Mileny Hübschmannové, nalezla oporu  v zájmu veřejnosti. Láká na ní bezprostřednost vypravěčských hlasů, neotřelý humor i poznávání malých místních dějin, které se do učebnic dějepisu nedostanou – jedním slovem, její jinakost. Druhá věc je ovšem to, že Romové také píší stále víc, povzbuzováni příkladem ostatních i svými vlastními drobnými úspěchy. Mají toho hodně na srdci a v psaní nalézají ventil, za který by jim v minulosti posloužila především hudba a vzájemná pospolitost,” uvádí v článku pro iliteratura romistka Karolína Ryvolová.