Jak informují o migraci média?

Text: Varianty – Program migrace

Jak informovala česká média o tématu migrace více než tři roky po vypuknutí tzv. uprchlické krize? To zjišťoval výzkum pro Program migrace Člověka v tísni, který zpracoval tým analytiků vedených sociologem Pavlem Pospěchem z Masarykovy univerzity Brno. Součástí výzkumu, provedeného také na Slovensku a v Estonsku, byly také rozhovory s redaktory odkrývající pozadí a kontext vzniku zpravodajství.

Výzkum se zaměřil na tři nejčtenější tištěná média (MF Dnes, Právo a Lidové noviny) a tři nejčtenější online zpravodajské weby (iDnes, Novinky, Aktuálně) v letech 2015–2018 a pro hlubší analýzu v období 5. 8. – 4. 10. 2018, tedy dva měsíce před volbami do zastupi-telstev obcí a senátními volbami. Z dlouhodobé analýzy vyplynulo, že výraz uprchlík se z médií vytrácí a je nahrazován slovem migrant. Celkově však obou výrazů vztahujících se k osobám migrujících ubylo – na rozdíl od obecného pojmu migrace, který se drží v centru mediální pozornosti. Je tak zřejmé, že se zájem posouvá od lidí směrem k abstraktnímu problému. Zpráv o migraci a migrantech pravidelně přibývá před volbami, ať už jde o prezidentské, parlamentní, krajské nebo komunální. Po jejich skončení zpravidla opět upadá. Zjištění, že migrace je v ČR tématem politického boje, potvrzují i samotní novináři. Navíc jsou to nejčastěji právě politici, kteří o tomto tématu v médiích promlouvají. Hlas odborníků a samotných migrantů je oproti nim silně upozaděn.
„S určitým zjednodušením se dá říct, že existují dvě skupiny migrantů: ti, kteří v ČR jsou nebo sem přicházejí, a ti, o nichž se píše v novinách. Tyto skupiny se v podstatě nepřekrývají: cizinci, kteří v ČR skutečně žijí nebo žít chtějí, se ve zprávách neobjevují. Naopak převládají zprávy o migraci, která se ČR týká jenom velmi okrajově“, říká hlavní autor výzkumu Pavel Pospěch. O tom svědčí nejčastěji zmiňované, pro Česko netypické země původu migrantů: Sýrie, Irák, Afghánistán, Eritrea. Migranti žijící v ČR ve větším počtu, jako jsou např. Ukrajinci či Vietnamci, se ve zpravodajství téměř neobjevují a většina oslovených novinářů je nepovažuje za atraktivní téma. Pozornost se tak zaměřuje především na zahraničí – po oblasti Středozemního moře je nejčastějším dějištěm migračních zpráv Německo.

 

Četnost výskytu zmínek o konkrétní národnosti migranta
Vnímání migrace převážně jako politického tématu potvrzuje také analýza nejčastějších tematických rámců zpravodajství. V tištěných médiích se téma migrace objevuje především v kontextu migrační politiky EU nebo jejích jednotlivých zemí. V tomto bodě se tištěná a online média liší: na zpravodajských webech nejvíce zpráv spadalo to tematického rámce „S imigrací související problémy a nepokoje v jiné zemi“, až potom následovala migrační politika. Naopak články o tématu Život uprchlíků a migrantů měly na zpravodajství o migraci jen okrajový podíl.

 

Četnost tematických celků v analyzovaném vzorku
Tato tendence je ještě výraznější, když se podíváme na zprávy o migraci z Německa – především v online médiích, ale i v tisku tvoří „s imigrací související problémy a nepokoje“ drtivou část toho, co se o migraci a Německu píše. „Média nám neříkají téměř nic o té většině migrantů, kteří žijí běžný život a začleňují se do společnosti – například proč přišli, jak se jim žije a co dělají oni sami, stát a občanská společnost pro jejich integraci“, upozorňuje Adéla Jurečková z Programu migrace Člověka v tísni. Podle průzkumů většina Čechů nemá osobní zkušenost s žadateli o azyl nebo lidmi, kterým byl udělen a jejich představy tak formuje hlavně to, co se o nich dozvídají z médií. „Média, která výrazně upřednostňují negativní témata – jako je nezdařená integrace a kriminalita – svým čtenářům předávají obraz problémových a nebezpečných migrantů. Tento obraz odpovídá dominantnímu politickému diskurzu v ČR. Mediální a politická konstrukce tématu se tudíž navzájem potvrzují, ačkoliv výsledný obraz migrace nemusí odpovídat skutečnosti“, říká Pavel Pospěch. Oblibu zpráv z žánru „černé kroniky“ s tematikou migrace vysvětlují novináři oslovení v rámci výzkumu mimo jiné tím, že negativní a strach vyvolávající zprávy o migraci jsou čtenářsky atraktivní. Na tyto články se hojně kliká a jsou často sdíleny, což je pro online média komerčně výhodné.
Fotografie zobrazující migranty a uprchlíky v analyzovaném období většinou zachycovaly větší skupiny, kterým jednoznačně dominovali muži. Život migrantů po příchodu do cílové země byl zobrazen jen na malém počtu fotografií, jejich situace před příchodem do Evropy téměř vůbec.
Cesty do terénu, školení, vyjasnění terminologie, dostatek času – mnohé z věcí, které by novináři využili pro kvalitní práci na tak komplexním tématu, jakým je migrace, jsou pro ně podle jejich vlastních slov dostupné jen v omezené míře. V žádném z médií, kde námi oslovení novináři působí, neprobíhala debata o tom, zda jeho zpravodajství o migraci není v konfliktu s jeho vlastním etickým kodexem.


Výzkum byl financován ze zdrojů Programu Rights, Equality and Citizenship Evropské unie (2014–2020) v rámci projektu „People between the lines: building skills for quality migration coverage.

 

 

Všechny články z nového bulletinu Slovo si můžete přečíst zde: Bulletin Slovo 4/2019

slovo 4 19 web-nahled