Zkouška z češtiny pro trvalý pobyt (statistický přehled)

Již od roku 2008 platí pro cizince, kteří chtějí získat trvalý pobyt v České republice, povinnost prokázat znalost českého jazyka minimálně na úrovni A1. Toto pravidlo až na několik výjimek platí pro všechny občany třetích zemí (tedy mimo Evropskou unii, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko). Z toho logicky plyne, že občané EU a čtyř zmíněných zemí, kteří požádají o povolení k trvalému pobytu, nemusí skládat zkoušku z českého jazyka ani jinak dokládat znalost češtiny. Další početnou kategorií cizinců ze třetích zemí, na které se tato povinnost nevztahuje, jsou žadatelé o trvalý pobyt, kteří minimálně jeden rok studovali základní, střední nebo vysokou školu v českém jazyce. Další kategorie cizinců, jimž se účast na zkoušce promíjí, jsou uvedeny v zákoně o pobytu cizinců a na webových stránkách Ministerstva vnitra.

Text: Filip Davydov

Zkoušku z českého jazyka pro trvalý pobyt každoročně podstoupí několik tisíc cizinců. Je zajímavé, že zatímco v roce 2015 činil počet konaných zkoušek 8 406, v roce 2018 se jednalo už jen o 3 925 zkoušek. Počet vyzkoušených cizinců tedy za tři roky zaznamenal více než dvojnásobný propad. Letos lze očekávat další pokles množství konaných zkoušek: za prvních jedenáct měsíců roku 2019 se na zkoušku dostavilo jen 3 104 osob. Počty vykonaných zkoušek v jednotlivých letech lze zjistit z grafu 1.

 

graf1
Graf 1: počet vykonaných zkoušek pro účely udělení povolení k trvalému pobytu v letech 2013–2019. Zdroj: interní statistiky Národního ústavu pro vzdělávání.


Podíváme-li se na strukturu uchazečů dle státní příslušnosti, ta je v posledních letech (až na pár proměn) hodně podobná a mezi nejpočetnějšími komunitami cizinců dokonce téměř totožná. Nejvíce se na zkoušku dlouhodobě hlásí Vietnamci, Ukrajinci a Rusové. V posledních dvou letech se na čtvrté místo dostali občané Indie. Za povšimnutí stojí fakt, že rok 2019 se zřejmě stane přelomovým v tom smyslu, že bude poprvé za několik let vyzkoušeno více občanů Ukrajiny než cizinců z Vietnamu. Minimálně tomu tak nasvědčují údaje za období od začátku ledna do konce listopadu 2019. Konkrétní čísla jsou uvedena v tabulce 1.

 

tabulka1
Tabulka 1: počty absolvovaných zkoušek dle státní příslušnosti cizinců v letech 2017–2019. Zdroj: interní statistiky Národního ústavu pro vzdělávání.
Nejvíce hodnotnou statistikou je ale zřejmě ukazatel úspěšnosti představitelů jednotlivých státních příslušností. V prvním čísle loňského Bulletinu Slovo jsme již toto téma otevřeli. Nyní se podíváme na čísla trochu podrobněji. V prvních jedenácti měsících roku 2019 činila celková úspěšnost cizinců u zkoušky 65 %, což je zatím nejvyšší úspěšnost od roku


2014, viz graf 2.

graf2


Graf 2: celková úspěšnost cizinců u zkoušky v letech 2014–2019. Zdroj: interní statistiky Národního ústavu pro vzdělávání.

Nad metou 90% úspěšnosti se letos nacházeli občané čtyř zemí: z Ruské federace, Běloruska, Kazachstánu a Ázerbájdžánu. Pátou příčku obsadili cizinci z Ukrajiny, jejichž úspěšnost se pohybovala kolem 75 %. Z těch nejpočetnějších komunit dále mají Indové cca 50% úspěšnost a občané Vietnamu složili zkoušku cca v 35 % případů.
Právě kvůli trvale nízké úspěšnosti některých velkých komunit uchazečů se začaly hledat cesty, jak lépe informovat cizince o možnostech přípravy na zkoušku a jak přiblížit uchazečům o trvalý pobyt, co přesně je bude na zkoušce čekat. Informační kampaň se od roku 2017 koná především online, ale i v offline podobě. Tu zajišťují hlavně tiskoviny, které jsou v posledních dvou letech distribuovány na místa, kde se cizinci obvykle vyskytují: do neziskových organizací, integračních center, jazykových škol na obecní úřady a přímo do migrantských spolků a sdružení.

 

V rámci online osvěty byla zřízena facebooková stránka Čeština pro trvalý pobyt, na které se uchazeči o zkoušku mohou dozvědět důležité informace a vyzkoušet si cvičení, která jsou podobná těm z reálné zkoušky. Vznikl mimo jiné také YouTube kanál s výukovými videy, která pomohou cizincům se lépe připravit na konkrétní zkoušená témata. Proběhlo také několik setkání a hloubkových rozhovorů s představiteli cílové skupiny, kteří popisovali své dojmy a potřeby v oblasti přípravy na zkoušku. Na základě získané zpětné vazby bylo rozhodnuto o nutnosti vizuální a obsahové proměny webových stránek www.trvaly-pobyt.cestina-pro-cizince.cz a jejich uvedení do souladu se současnými trendy a požadavky cílové skupiny. Změny se také dočká logotyp zkoušky, jehož nová podoba bude více odpovídat záměru kampaně.

 

Z rozhovorů s cizinci zastupujícími různé národnostní komunity vyplynula potřeba ověřit získané kusé poznatky na širším vzorku. V roce 2019 proto probíhá celostátní dotazníkové šetření mezi cizinci, kteří skládají zkoušku z češtiny pro trvalý pobyt. Celkem bylo ke dni uzávěrky tohoto čísla Bulletinu získáno 374 platných dotazníků z cílového množství 400 respondentů. Sběr dat probíhá bezprostředně po písemné části zkoušky, aby se zajistila účast výhradně představitelů cílové skupiny. Text dotazníku byl přeložen do čtyř cizích jazyků: angličtiny, ruštiny, ukrajinštiny a vietnamštiny. Platnost ankety se ověřuje podle předem přísně vymezených kritérií, která mají za cíl zajistit co nejspolehlivější výsledky šetření. Vedle minimální hranice zodpovězených otázek jsou v dotazníku také např. kontrolní otázky, které ověřují, zda věnuje cizinec vyplňování ankety dostatečnou pozornost.

 

V rámci šetření odpovídají cizinci celkem na 26 uzavřených otázek. Ve většině případů se potvrzují hypotézy stanovené na základě zpětné vazby získané v předchozích letech od jednotlivců. Mezi zajímavá zjištění patří například fakt, že více cca 71 % cizinců vůbec nechodí do českých veřejných knihoven, tudíž propagace přes tato zařízení by byla velice neefektivní. Dvě třetiny žadatelů o trvalý pobyt, kteří musí skládat zkoušku, se na ni připravují samostatně. Podstatně nižší procento uchazečů využívá pomoci neziskových organizací, integračních center či navštěvuje komerční jazykové kurzy. Cca 10 % cizinců se na zkoušku vůbec nepřipravovalo.


Z těch, kteří se na zkoušku připravovali, se cca třetina cizinců učila česky dlouhodobě, dalších 30 % zkoušených začalo řešit přípravu přibližně měsíc před určeným termínem zkoušky a zbývající část uchazečů si na přípravu vyhradila ještě kratší dobu, viz graf 3.

graf3

Graf 3: kumulativní četnost cizinců dle doby přípravy na zkoušku. Zdroj: dotazníkové šetření Národního ústavu pro vzdělávání (2019).


Na konci dotazníku měli respondenti ohodnotit složitost jednotlivých částí písemné zkoušky na škále od 1 do 5, kde 1 znamená „velmi lehká“ a 5 znamená „velmi těžká“. Jako nejtěžší aktivitu hodnotili cizinci část psaní, která získala průměrné hodnocení 2,98 z 5,0. Poslech hodnotili uchazeči jako o něco jednodušší část zkoušky s průměrným skóre 2,61 z 5 bodů. Jako nejlehčí se cizincům jeví část čtení, kterou nejvíce respondentů oznámkovalo 1 z 5 a která tak získala průměrnou hodnotu obtížnosti 2,24 z maximálně možných 5 bodů.


Lze konstatovat, že takto rozsáhlé kvantitativní šetření, jež se koná po celé České republice, je spolehlivým základem pro ověření funkčnosti samotného systému zkoušek z českého jazyka pro trvalý pobyt a probíhající propagační kampaně. Šetření poskytuje zásadní informace pro případné uplatnění zlepšovacích návrhů, které evidentně plynou ze zpětné vazby získané od žadatelů o trvalý pobyt v České republice.

 

Všechny články z nového bulletinu Slovo si můžete přečíst zde: Bulletin Slovo 4/2019

slovo 4 19 web-nahled