Ke staženíVýroční zprávy, tiskové zprávy
Podívejte se na madailonky účastníku stáže Baruv Fellowship Program 2020
Přinášíme vám rozhovor s Ivetou Kokyovou, členkou klubu romských spisovatelů Paramisara. Prozaička, ve své tvorbě čerpá především ze svého dětství, z příběhů o rodině a autentických zážitků. Co jí inspiruje a jak vnímá současnou romskou literaturu se dozvíte v novém článku.
TISKOVÁ ZPRÁVA | 27. dubna. 2021
Necelá polovina Čechů nedůvěřuje neziskovým organizacím a velká část u nich ani netuší, co přesně dělají a proč vlastně existují. Ukazují to opakované průzkumy veřejného mínění posledních let. Nevědomost je přitom živnou půdou pro dezinformace a nepravdivá tvrzení o neziskovkách. Festival svobody proti tomu společně s dalšími organizacemi staví fakta.
Jednotlivá díla mají mnoho společných znaků, a zároveň jsou každá originálem. Jejich jedinečnost se staví na tom, že zejména starší romští autoři většinou nemají literární vzory a ve svých povídkách čerpají ze své ústně z generace na generaci předávané tradice. Romská kultura je založena na samotném vyprávění příběhů.
V letech 1971-2 na stránkách věstníku Svazu Cikánů-Romů (SCR) Románo ľil byly otištěny první romskojazyčné texty Tery Fabiánové, Andreje Gini nebo Andreje Pešty.
Mi del o Del le Romenge pre kada baro ďives but bacht the sasťipen, but loš the baripen andro peskero romipen. Paťivales leperas the pro bare manuša, save has anglal o Roma bare Romenca u paľikeras lenge vaš lengero aniben. Andre kale phare ďivesa tumenge kamas, kaj kada sa te preďidživen andro sasťipen the lačhipen.
Tumaro Slovo 21, z.s.
Přechod na on-line výuku z důvodu pandemie Covid-19 představuje pro některé žáky ze sociálně slabých rodin problém. Pro on-line formu výuky a správné osvojení studijní látky je zapotřebí kvalitní technické vybavení (počítač/tablet/smartphone s webkamerou, mikrofónem a reproduktorem a stabilní připojení k internetu), které si jejich rodiče mnohokrát nemohou finančně dovolit.
Vážení čtenáři,
po roční (nucené) přestávce vyšel znovu bulletin Slovo, ale tentokrát v jiném hávu: máme novou grafiku, časopis je celobarevný a s tématem cizinecké komunity chce seznámit i širší českou veřejnost.
Dlouhá léta žijeme vedle sebe, proto jsme se snažili, abychom vybrali témata společného zájmu a aby obsah odpovídal názvu projektu „Kvalitní informace =lepší integrace“, v jehož rámci bulletin vychází.
Pandemie úplně vykolejila život na celé planetě. Nic není jako v předchozích letech. Na obranu proti depresím naštěstí přispěchal lidový humor. Dobrovolná karanténa, roušky, zákaz koncertů, sportovních utkání a shromáždění jakéhokoliv druhu, člověk prostě nežil jako předtím. Proto vznikl vtip, že uplynulý rok vlastně nebudeme počítat do našich životů. Minulý rok jsme nepublikovali, a to se také nepočítá, teprve teď to bude sedmnáctý ročník, co jsme na světě (dohromady jsme doposud vydali 64 čísel).
Téma koronaviru působilo i na obsah tohoto čísla.
Doporučujeme vám ke čtení: článek I cizinci jsou v první linii na straně 6 vypovídá o tom, že i přistěhovalci solidárně pomáhali při vypuknutí pandemie. Potřeba pomáhat v těžké chvíli totiž není daná občanstvím. Během pandemie nebylo snadné zorganizovat online dva tradiční pražské festivaly: Tvůrčí Afrika a Nad Prahou půlměsíc. Jak se to povedlo se dozvíte v článku.
Tvorba nezaniká, jen se přetváří! na straně 16. Otázka jak pro české čtenáře, tak i pro čtenáře z řad cizinců: kolik toho víte o cizinecké komunitě v České republice? Ověřte si znalosti v kvízu Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta na straně 22. Připravili jsme i řadu dalších zajímavých textů, které vás jistě zaujmou!
Příjemné čtení a lepší časy bez mimořádných opatření vám přeje
Dragoljub Matić
Zastřešující organizace RomanoNet ve spolupráci s dalšími organizacemi připravila online kampaň, kterou chce oslovit Romy, aby se hlásili při letošním Sčítaní lidu, domů a bytů k romské národnosti nebo jako svůj mateřský jazyk uvedli romštinu.
„Považujeme za důležité, aby se Romové hlásili ke své národnosti, protože data, která nám sčítaní přinese, mohou ovlivnit, jak v následujících letech bude v České republice probíhat inkluze Romů,“ uvádí ředitel organizace RomanoNet Michal Miko.
Photo: Mary Humphrey
An interview with Sofiya Zahova, who is a partner of the AndroMedia project. Sofiya Zahova was born in Bulgaria but currently lives in Iceland, where she works as a researcher at the Vigdís Finnbogadóttir Institute for Foreign Languages and theVigdís International Centre for Multilingualism and Intercultural Understanding. She is engaged in research in the field of Roma, minority and language policies in Europe, Southeastern Europe, nationalism and ethnicity. She is author of Yugoslavia after Montenegro: Dynamics of Identities (2013) or History of Romani Literature with Multimedia on Romani Kids Publications (2014).
We are planning to organize a seminar on critique/review of Romani art which you will be part of. What do you think students should learn from the event? In particular, what do you think they should develop the most?
This will be done with students who are part of courses including lectures on Romani literature and culture. They are students who, despite often not having any direct experience with Roma or Roma culture, already have stereotypes about what Roma/Gypsy is. These stereotypes are placed, as some academic works have pointed out, between two extremes – marginal and exotic. The most important thing I´d like them to learn is that they should not approach art and culture produced by Roma in any kind of “special way” or with “special approach” only because these are artifacts that are called “Romani”. They should apply mainstream critical approaches and theories as they would do it with any other piece of arts and culture which they analyse be it Icelandic, Czech, English, American, etc.
As a matter of fact, some of the students in the course Languages and Cultures that I supervise have already done that by taking a written piece by a Roma author published in English in the Romani literature anthology the Roads of the Roma edited by Siobhan Dowd, Ian Hancock and Rajko Djuric or by analysing the novel (The Color of Smoke) by the prominent Hungarian Romani writer Menyhert Lakatos. The essays that students produce are very interesting and include critical theories and self-reflectivity on their own stereotypes.
Děkujeme za jakoukoliv i sebemenší podporu ať už materiální, finanční nebo formou dobrovolné pomoci. Toto vše nám pomáhá při realizaci našich aktivit. To, že se nám naše poslání daří plnit, nám dokazují nejen ohlasy lidí, ale i četná ocenění našich počinů.
Víme, že začít žít v nové zemi není vždy snadné. Adaptačně integrační kurzy jsou pro migranty užitečným prvním krokem pro život v nové zemi. Cizinci, kteří do České republiky přicestovali a plánují tu dlouhodobě žít, dostanou na kurzech nespočet praktických informací o fungování české společnosti.
Více informací o kurzech najdete na www.vitejtevcr.cz
|
Slovo 21, z. s. |
www.slovo21.cz |
|
|
|
||
Slovo 21 z.s. je nevládní nezisková organizace, která začala působit v Praze roku 1999. Naše práce by se dala rozdělit do dvou hlavních větví – aktivity, které se snaží celkově zlepšit postavení Romů v Česku a ty, které se zaměřují na cizince ze třetích států.
Vznik organizace je spjat především s počátky Světového romského festivalu Khamoro - ostatně ten je dodnes nejznámějším projektem Slova 21. Asi nejznámějším cizineckým integračním projektem je neformální setkávání českých a migrantských rodin Rodina Odvedle, bulletin Slovo pro cizince a o cizincích a projekt Víjejte v ČR.
Slovo 21 je od počátku organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě. Slovo 21 neposkytuje sociální služby jako takové. Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.
Slovo 21 NGO is a non-governmental non-profit organization, which was established in the year 1999. We have Czechs, Roma and members from various continents working for us. Our work can be divided into two main branches - activities to support the Roma, and activities focusing on foreigners.
Since the beginning, we are an organization which aims at building a multicultural society and mainly at a better coexistence of cultures not only in the Czech Republic, but in Europe in general. Our organization does not offer social services as such. Our philosophy is to activate the Roma and foreigners and to teach them how to fight and stand up for their human rights. Our goal is also to destroy the deeply rooted prejudices, which tend to complicate the lives of many.
