Jaká práva a povinnosti mají v Česku nově příchozí cizinci ze třetích zemí? Za jakých podmínek můžou u nás pracovat a podnikat? O tom všem se vybraní cizinci dozvídají na adaptačně-integračních kurzech. S jejich myšlenkou přišla před více než deseti lety organizace Slovo 21. Od ledna 2021 jsou pro vybrané skupiny cizinců povinné. Za tu dobu jimi prošlo přes 31 tisíc lidí. „Hodnocení kvality kurzů jsou skutečně výborná,“ dodává metodička kurzů Vítejte v České republice Blanka Vosecká Veselá.

Co všechno se vlastně nově příchozí cizinci dozvědí na adaptačně-integračních kurzech?

Spoustu informací! Kurz trvá 4 hodiny a je informačně opravdu nabitý. Od základních informací o České republice, naší kultuře a zajímavostech, až po „tvrdé“ informace typu povinností pro cizince, lhůt pro podávání žádostí a podobně. Lektoři kurzu pracují hodně s dynamikou skupiny, střídáme lehčí, odpočinkovější témata s těmi složitějšími, která jsou ale pro účastníky nesmírně důležitá. A v neposlední řadě si cizinci odnesou z kurzu kontakty na integrační centra a neziskové organizace pro cizince, na které se mohou obrátit, když potřebují pomoc. Z mojí zkušenosti – většina účastníků kurzu o centrech a službách pro cizince vůbec neví, a je to pro ně první setkání s tou informací.

„Musím upřímně říct, že kritiku po kurzu téměř nedostáváme. Hodnocení kvality kurzu jsou skutečně výborná, stejně tak hodnocení našich lektorů a tlumočníků,“ říká metodička kurzů Vítejte v České republice Blanka Vosecká Veselá.

Jak kurzy vlastně vypadají v praxi? Jak se dorozumíváte s cizinci, kteří do Česka přicházejí úplně z různých koutů světa?

Na kurzu je přítomen lektor, který mluví česky, a tlumočník, který tlumočí do jednoho z devíti projektových jazyků. Těmi jsou ukrajinština, ruština, angličtina, srbština, vietnamština, mongolština, arabština, francouzština a španělština. Tyto jazyky samozřejmě kopírují počty a původ cizinců v Česku. Na požádání je ale možné uspořádat kurz i v jiném jazyce, projektově jim říkáme „raritní“, pokud je o to zájem a pokud cizinci žádnému z předešlých jazyků nerozumí. Měli jsme proto kurzy i v japonštině, čínštině, thajštině a dalších jazycích. Jen loni prošlo kurzy přes sedmnáct tisíc lidí.

Máte od účastníků nějakou zpětnou vazbu, že jim kurzy skutečně pomáhají zorientovat se v nové zemi? Nebo to spíše považují za povinnost, kterou zkrátka musejí splnit?

Zpětné vazby máme od všech, kteří jsou po kurzu ochotni nám je poskytnout. Každý účastník kurzu může vyplnit online anonymní evaluační dotazník, a napsat nám svoje postřehy a připomínky, pochvaly i kritiku. Musím ale upřímně říct, že kritiku po kurzu téměř nedostáváme. Hodnocení kvality kurzu jsou skutečně výborná, stejně tak hodnocení našich lektorů a tlumočníků.

Takže žádná větší kritika?

Sem tam nám někdo napíše, že mu v kurzu chyběla nějaká – pro něj – důležitá informace. Abych dala příklad – někdo nám třeba napsal, že se nedozvěděl, jak tady získat rybářský lístek. A my jsme za tu zpětnou vazbu rádi, ale přeci jen, kurz má 4 hodiny, a my tam prostě nenacpeme všechno. Od toho jsou tu pak právě integrační centra a neziskové organizace, které mohou s cizinci řešit individuální záležitosti a detaily. Naopak, před kurzem jsou cizinci mnohdy opravdu skeptičtí, nechce se jim tam chodit, nechce se jim platit, raději by byli v práci, nebo měli volno. Ale nakonec většina z nich přizná, že ty informace pro ně byly užitečné, a mnohokrát už jsme slyšeli „kdybych byl býval na ten kurz šel dřív, neudělal jsem tohle špatně / mohl jsem ušetřit / věděl bych, kde mi pomohou“ a podobně.

Hrozí vlastně cizincům něco, pokud kurz nesplní?

Ano, ze zákona jim hrozí pokuta za to, když kurz nesplní v řádném termínu – a to je do jednoho roku ode dne převzetí průkazu o povolení k pobytu. Pokuta může být udělena až do výše 10 000 Kč, a také opakovaně! Proto výrazně doporučujeme všem, kteří povinnost absolvovat mají, aby si ji splnili.