„Dnes jsem se dozvěděl, dnes jsem se dozvěděla…” Co přinesly besedy na školách o romském holokaustu.

Program Příběhy přeživších Slova 21 se vracel k jedné z nejstinnějších kapitol romské historie - holokaustu. Prostřednictvím divadelního představení, výstavy a vzdělávacích programů se snažil o konfrontaci s dějinnými událostmi, na které bychom neměli zapomínat. Za programem se tentokrát neohlíží organizátoři ani lektoři, ale ti, pro které vznikl – žáci a žačky. Právě jejich slova ukazují, co v nich besedy o romském holokaustu zanechaly.

„Lety u Písku přece nejsou vůbec daleko, přesto pro mě byla historie tábora novinkou,” poznamenává jeden z žáků, Tomáš. Z jeho slov, stejně jako z poznámek ostatních je patrné, jak málo příležitostí mají studenti základních a středních škol dozvědět se o romském holokaustu. „Dnes jsem se dozvěděla, že v České republice byl romský holokaust,” říká Klára.

Program Příběhy přeživších vznikl z přesvědčení, že romský holokaust nesmí zůstat zapomenutou kapitolou dějin. Povědomí o událostech během druhé světové války by mělo sahat i k mladé generaci. Proto jsme do škol přinášeli besedy s názvem Memento Mori, které dětem a mladým lidem přibližovaly historii prostřednictvím citlivého vyprávění. Vedle besed vzniklo také divadelní představení, ve kterém účinkovali potomci přeživších romského holokaustu. Osobní příběhy totiž dokážou oslovit jinak než data a letopočty – pomáhají pochopit, že za každou historickou událostí stáli konkrétní lidé, jejichž životy nenávratně změnila nenávist a diskriminace.

„Beseda o romském holokaustu na mě zapůsobila hlavně tím, že jsme neslyšeli jen historická fakta, ale skutečné osobní příběhy rodin, které si následky nesou dodnes. Uvědomil jsem si, že romský holokaust je téma, o kterém se mluví mnohem méně než o jiných událostech druhé světové války, přestože způsobil obrovské utrpení,” píše ve zpětné vazbě Štěpán.

 „Diskutovalo se i o pozdějším zacházení s Romy, například během komunistického režimu. Takových šancí si od někoho z první ruky poslechnout, co se skutečně stalo, není moc,” dodává Tomáš. 

Během dvouletého projektu se podařilo zrealizovat 10 besed na školách, kterých se zúčastnilo bezmála 200 dětí. Reprízy divadelního představení mělo možnost shlédnout více než 400 diváků. Výstavu ve spolupráci s Muzeem romské kultury, která zpracovávala svědectví Romů a Romek internovaných v táboře Lety u Písku, navštívilo přes 7000 lidí a přes 500 dětí se zúčastnilo doprovodných programů.

Projekt skončil letos v červnu. Co po něm zůstalo, ale lépe než čísla ukazují slova dětí, které se besed zúčastnily. Právě jejich zpětná vazba je tím nejlepším důkazem, že sdílení příběhů přeživších romského holokaustu má smysl i pro dnešní mladou generaci.
‍