Aktuality

Osmý ročník festivalu Přece jen jsme sousedé opět rozproudí Centrální park Pankrác. Ve čtvrtek 25. června od 19 do 21 hodin nabídne program plný hudby, tance a jídla, který potěší děti i dospělé.

‍

Nejlepší romští umělci z celého světa a neopakovatelná atmosféra. Praha od neděle 24. května hostí již dvacátý osmý ročník největšího romského festivalu na světě – Khamoro. Návštěvníky čeká celkem sedm koncertů tradiční a současné romské hudby, gypsy jazzu i klasické muziky. Festival nabídne ale také dvě desítky doprovodných akcí – velká část z nich je věnovaná připomínce romského holocaustu.

Jak se vypořádat s křivdami z minulosti? Kde hledat spravedlnost a jak dosáhnout opravdového zadostiučinění? Slovo 21 se zapojilo do mezinárodního projektu Jekhipe, který otevřeně pojmenovával bezpráví, se kterým se Romové dodnes musejí vyrovnávat. Romský holokaust, segregace ve školách, diskriminace, násilí i dlouhodobé přehlížení práv romské komunity.

Zdeněk Serinek o příběhu své rodiny dlouho nic netušil. Dnes ale s hrdostí nese odkaz svého dědečka, romského partyzána a velitele odboje Josefa Serinka. Jaké to je, když se z hrdinství stane tabu? A jaké emoce přináší, když se o něm začne mluvit nahlas? I Zdeňkovo osobní vyprávění se stalo součástí divadelní inscenace Příběhy Přeživších, kterou připravilo Slovo 21.

Co znamená být ženou – Romkou? A kdo o tom vlastně rozhoduje? Právě očekávání, role a tlak okolí často určují, co ženy prožívají. A co si naopak nechávají pro sebe. V romské komunitě se o domácím násilí dlouho mlčelo. Přitom zkušenost s ním má podle našeho exkluzivního výzkumu téměř třetina Romek v Česku. I proto vznikla pod Slovem 21 nová divadelní inscenace Mluv nahlas.

Kultura mění pohledy. Bourá předsudky a dává hlas těm, kteří často zůstávají stranou. Jenže mladí Romové a Romky bývají pořád spíš diváky než těmi, kdo tvoří. To chceme změnit. Proto už několik let otevírá Slovo 21 dveře do zákulisí největšího romského festivalu na světě – Khamoro.

Jak by státní úředníci měli komunikovat s lidmi, kteří přicházejí z úplně jiného kulturního prostředí? A co může třeba policistům pomoct lépe porozumět situacím, se kterými se v terénu setkávají? To se dozví na našem dvoudenním školení Posílení interkulturních kompetencí. Prošel jím i třeba Jiří Janoštík z Obvodního oddělení Policie ČR v Jeseníku. Co si ze školení odnesl?

‍

Bolest. Vztek. Ticho, které trvalo desítky let. Téma nucených sterilizací se v posledních týdnech znovu vrací do veřejné debaty – i kvůli odškodňování obětí. Silné reakce vyvolala také nová kniha Podphandle mašľičkenca – Podvázané mašličkami, kterou Slovo 21 vydalo na konci loňského roku.

‍

Z rodného Afghánistánu utekl za dramatických okolností před postupujícím Talibánem. Do Česka přijel pan Sultani jako držitel mezinárodní ochrany. Zorientovat se v novém a složitém systému, najít si práci a pochopit každodenní fungování nebylo jednoduché. Právě v té době se zapojil do našeho projektu Nový domov, který mu pomohl utřídit informace a udělat první kroky v nové realitě. Dnes v pražských Vršovicích provozuje vlastní bistro.

‍

Domácí násilí v romských komunitách, anticiganismus v Česku, hledání vlastní síly. Přesně tato témata otevřelo na konci ledna setkání našeho projektu Mluv nahlas, abys byl(a) slyšet. Do Prahy na něj přijela dvacítka Romek z různých koutů republiky – z Náchoda, Písku, Broumova, Chodova i Chomutova.

Neustálý strach o život – svůj i svých blízkých. Nejistota, co přinese další den. Poničené mezilidské vztahy. Jsou to čtyři roky, kdy ruská invaze obrátila životy milionů lidí naruby. Tisícům Ukrajinců, kteří hned po válce začali přicházet do Česka hledat bezpečí, nabídlo pomoc i Slovo 21. Spojilo síly s organizací UNHCR a začalo reagovat na to nejdůležitější.

‍

Patří k nejtemnějším kapitolám novodobých dějin, přesto se o romském holocaustu děti ve školách téměř neučí. Slovo 21 se to snaží alespoň částečně změnit. Téma, které se dlouho přehlíželo, přináší do školních lavic díky speciálnímu vzdělávacímu programu. Citlivě, lidsky a bez zjednodušování.

‍