Aktuality

Strávil přes třicet let prací na šachtě v uhelném dole. Ještě větší část svého života se ale Jozef Miker rozhodl věnovat boji proti neonacismu a rasismu. Ostatně za celoživotní přínos romské komunitě nedávno dostal Cenu Muzea romské kultury. Cesta aktivisty ho dovedla až na jeviště. V představení Slova 21 promlouvá o rodinném příběhu i vlastních zkušenostech s rasismem.

‍

Osmý ročník festivalu Přece jen jsme sousedé opět rozproudí Centrální park Pankrác. Ve čtvrtek 25. června od 19 do 21 hodin nabídne program plný hudby, tance a jídla, který potěší děti i dospělé.

‍

Nejlepší romští umělci z celého světa a neopakovatelná atmosféra. Praha od neděle 24. května hostí již dvacátý osmý ročník největšího romského festivalu na světě – Khamoro. Návštěvníky čeká celkem sedm koncertů tradiční a současné romské hudby, gypsy jazzu i klasické muziky. Festival nabídne ale také dvě desítky doprovodných akcí – velká část z nich je věnovaná připomínce romského holocaustu.

Jak se vypořádat s křivdami z minulosti? Kde hledat spravedlnost a jak dosáhnout opravdového zadostiučinění? Slovo 21 se zapojilo do mezinárodního projektu Jekhipe, který otevřeně pojmenovával bezpráví, se kterým se Romové dodnes musejí vyrovnávat. Romský holokaust, segregace ve školách, diskriminace, násilí i dlouhodobé přehlížení práv romské komunity.

Zdeněk Serinek o příběhu své rodiny dlouho nic netušil. Dnes ale s hrdostí nese odkaz svého dědečka, romského partyzána a velitele odboje Josefa Serinka. Jaké to je, když se z hrdinství stane tabu? A jaké emoce přináší, když se o něm začne mluvit nahlas? I Zdeňkovo osobní vyprávění se stalo součástí divadelní inscenace Příběhy Přeživších, kterou připravilo Slovo 21.

Co znamená být ženou – Romkou? A kdo o tom vlastně rozhoduje? Právě očekávání, role a tlak okolí často určují, co ženy prožívají. A co si naopak nechávají pro sebe. V romské komunitě se o domácím násilí dlouho mlčelo. Přitom zkušenost s ním má podle našeho exkluzivního výzkumu téměř třetina Romek v Česku. I proto vznikla pod Slovem 21 nová divadelní inscenace Mluv nahlas.

Kultura mění pohledy. Bourá předsudky a dává hlas těm, kteří často zůstávají stranou. Jenže mladí Romové a Romky bývají pořád spíš diváky než těmi, kdo tvoří. To chceme změnit. Proto už několik let otevírá Slovo 21 dveře do zákulisí největšího romského festivalu na světě – Khamoro.

Jak by státní úředníci měli komunikovat s lidmi, kteří přicházejí z úplně jiného kulturního prostředí? A co může třeba policistům pomoct lépe porozumět situacím, se kterými se v terénu setkávají? To se dozví na našem dvoudenním školení Posílení interkulturních kompetencí. Prošel jím i třeba Jiří Janoštík z Obvodního oddělení Policie ČR v Jeseníku. Co si ze školení odnesl?

‍

Bolest. Vztek. Ticho, které trvalo desítky let. Téma nucených sterilizací se v posledních týdnech znovu vrací do veřejné debaty – i kvůli odškodňování obětí. Silné reakce vyvolala také nová kniha Podphandle mašľičkenca – Podvázané mašličkami, kterou Slovo 21 vydalo na konci loňského roku.

‍

Z rodného Afghánistánu utekl za dramatických okolností před postupujícím Talibánem. Do Česka přijel pan Sultani jako držitel mezinárodní ochrany. Zorientovat se v novém a složitém systému, najít si práci a pochopit každodenní fungování nebylo jednoduché. Právě v té době se zapojil do našeho projektu Nový domov, který mu pomohl utřídit informace a udělat první kroky v nové realitě. Dnes v pražských Vršovicích provozuje vlastní bistro.

‍

Domácí násilí v romských komunitách, anticiganismus v Česku, hledání vlastní síly. Přesně tato témata otevřelo na konci ledna setkání našeho projektu Mluv nahlas, abys byl(a) slyšet. Do Prahy na něj přijela dvacítka Romek z různých koutů republiky – z Náchoda, Písku, Broumova, Chodova i Chomutova.

Neustálý strach o život – svůj i svých blízkých. Nejistota, co přinese další den. Poničené mezilidské vztahy. Jsou to čtyři roky, kdy ruská invaze obrátila životy milionů lidí naruby. Tisícům Ukrajinců, kteří hned po válce začali přicházet do Česka hledat bezpečí, nabídlo pomoc i Slovo 21. Spojilo síly s organizací UNHCR a začalo reagovat na to nejdůležitější.

‍

Patří k nejtemnějším kapitolám novodobých dějin, přesto se o romském holocaustu děti ve školách téměř neučí. Slovo 21 se to snaží alespoň částečně změnit. Téma, které se dlouho přehlíželo, přináší do školních lavic díky speciálnímu vzdělávacímu programu. Citlivě, lidsky a bez zjednodušování.

‍

Anticiganismus je v Česku hluboce zakořeněný a přetrvává napříč historickými obdobími – od první republiky přes komunistický režim až po současnost. Ukazuje to nová výzkumná zpráva Centra pro evropská politická studia a spolku Slovo 21. Dokument navrhuje jako řešení několik legislativních a společenských změn.

‍

Nevyrůstají v „běžných“ rodinách. To ale neznamená, že nemají ambice, talent nebo chuť na sobě pracovat. Náš projekt Avela podporuje romské děti ve vzdělávání a rozvoji po celém Česku – a část jeho aktivit se zaměřuje i na ty z dětských domovů.

Praha už dávno není jen městem Čechů. Přibližně čtvrtinu jejích obyvatel dnes tvoří cizinci, kteří často bojují s jazykovou bariérou. Právě pro ně vznikl projekt Praha společně 2025.

Nucené sterilizace, které stát desítky let podporoval, zvrátily osudy tisíců Romek a jejich rodin. Česká literatura o tomto traumatu přitom doteď téměř mlčela. Slovo 21 a náš klub romských spisovatelů Paramisara se rozhodly tuto mezeru alespoň částečně vyplnit. Vydává proto soubor povídek Podphandle mašľičkenca – Podvázané mašličkami.

Když sedmnáctiletý Marlon Ferenc z Prahy přijel na naši letní školu Jdeme dlouhou cestou, čekal pár přednášek a nové lidi. O pár dní později ale odjížděl s pocitem, že poprvé opravdu rozumí své identitě. A že mnohem víc ví o tom, jak se bránit nespravedlnostem vůči Romům.

Viktoria přijela do Prahy se synem v reakci na narůstající tenzi v Doněcké oblasti už před šesti lety. Při vzpomínce na první týdny v Česku tvrdí, že se cítila ztracená. Zorientovat se, jí pomohl mimo jiné projekt Slova 21 Nový domov, který nabízí pomocnou ruku držitelům mezinárodní ochrany.

Méně napětí, více porozumění. Každý migrant se v nové zemi dříve či později setkává s úředníky – na cizinecké policii, úřadu práce nebo městských úřadech. Bariéru mezi úředníkem a cizincem ale netvoří jen přepážka. Často ji vytváří i jazyková neznalost a kulturní rozdíly.

Zakazování dětem mluvit ve škole romsky. Osočení z neplacení nájmu jen kvůli barvě pleti. A příběh maminky, která prošla koncentračním táborem a o desítky let později ji parta skinheadů vykopla z tramvaje. Marcela Surmajová si nese vzpomínky, na které se nezapomíná.

‍

Letní škola Jdeme dlouhou cestou, kterou Slovo 21 po téměř dvou dekádách obnovilo, nabízí mladým Romům a Romkám příležitost strávit několik letních dnů společně a prostřednictvím neformální výuky objevovat vlastní kulturu a historii a hledat cesty, jak se aktivně zapojit do boje proti anticikanismu.

Jdeme dlouhou cestou není jen tak ledajaká letní škola. Spojuje v sobě hned několik cílů. Posilování romské hrdosti, vzdělávání se o vlastní historii a kultuře, i ale motivování mladých Romů k zapojení do boje proti anticikanismu. Sebastian patří mezi účastníky letošního ročníku.

Nevědět kam, na jak dlouho. Jen jít. Touto realitou si prošly stovky ukrajinských dětí, které musely kvůli válce opustit své domovy. Právě jejich autentické příběhy přináší výstava Cesta / Stopy příběhů, která byla zahájena 5. srpna v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Po Praze a Zlíně je to už třetí letošní zastávka naší výstavy. Vernisáži se věnovala i rozsáhlá reportáž ČT.

‍

Mário Bihári se svým ikonickým akordeonem již dávno dobyl tuzemskou hudební scénu a podmanil si posluchače. Spisovatel, novinář a držitel ceny Magnesia Litera Patrik Banga toho na kontě úspěchů nemá méně. Dvojice inspirativních osobností se společně vydala na cestu, na jejímž konci jsme se setkali během křtu knihy Hudbu vidím barevně.

‍

Přijímací zkoušky na střední školy jsou v posledních letech nesmírně stresující a náročné. Ještě složitější bývá tato situace pro děti a mladé lidi romského původu, kteří stále čelí překážkám ve vzdělávacím systému. Tři chlapci, Robert, Milan a Sebastian, právě ukončili devátou třídu a sdílí s námi cestu, která je díky doučování projektu Avela dovedla až na střední školu.

‍

Stará se o to, aby překlady a tlumočení pro kurzy „Vítejte v České republice“ běžely hladce a v té nejvyšší možné kvalitě. Majdulin Oostrom ostatně sama dobře ví, jak těžké je začít nový život v cizí zemi. „Kdyby podobný kurz existoval v roce 1971, bylo by to pro nás mnohem jednodušší,“ zdůrazňuje.

‍

Kdo dobře poslouchal, možná se dozvěděl leccos o vlastních tužbách, starostech, i radostech. Večer ve znamení romské tradice vakeriben (vyprávění) se nesl v režii členek romského klubu spisovatelů Paramisara, jejichž příběhy se dotýkaly tématu romské rodiny. I hudebníci ze skupiny Gipsy Brothers s Davidem Krausem se nakonec pustili do vyprávění a večer utekl až příliš rychle. 

‍

Kdo jsem a kam vlastně patřím? To jsou jen některé z otázek, které si kladou romské děti vyrůstající v dětských domovech. V rámci festivalu Khamoro jsme proto i letos realizovali jedinečný program Khamoro Kher, jenž těmto dětem pomáhá objevit jejich romskou identitu.

‍

Roma Voices: Oslava evropské rozmanitosti na Khamoru. Tak se jmenovala druhá mezinárodní akce evropského projektu Sound of Diversity, která proběhla ve dnech 28.–30. května 2025 v rámci festivalu Khamoro. Sešli se na ní zástupci měst, organizací i komunit, aby společně hledali cesty, jak prostřednictvím kultury podporovat rovnost, začleňování menšin a boj proti diskriminaci.

‍

Běloruské volby roku 2020 vedly ke zvolení autoritativní prezidentské figury Alexandra Lukašenka. Situace se zkomplikovala pro mnoho lidí, kteří se začali ocitat v nejistotě či nebezpečí. Cesta mladého muže Gleba do České republiky byla dlouhá. Se Slovem 21 přišel do kontaktu skrze projekt Nový domov, který pomáhá držitelům mezinárodní ochrany.

‍

Projekt Mluv nahlas zaměřený na osvětu v oblasti domácího násilí v romské komunitě běží už od září roku 2023. Za tu dobu urazil pod vedením koordinátorky Claudie Laburdové dlouhou cestu. V centru rozličných aktivit stojí snaha o informování žen, že násilí v jakékoliv formě není v pořádku a že tíživé situaci nemusí čelit samy.

‍

Děti a mládež romského původu stále čelí nerovnému přístupu ke vzdělání. Projekt Avela, organizovaný Slovem 21, nabízí dětem pomocnou ruku ve zvládání jejich studijních povinností.  Projekt pomáhá v různých místech po celé republice. Jedním z měst, ve kterém aktivity programu Avela běží poslední tři měsíce, je Kutná Hora. 

‍

Projekt Posílení interkulturních kompetencí si dává za cíl pomoci zaměstnancům ve veřejné správě a bezpečnostních složkách zlepšovat své komunikační schopnosti. Na dvoudenním setkání dostávají příchozí šanci naučit se lépe vnímat potřeby cizinců ze třetích zemí.

Ačkoli pocházíme z různých koutů světa, jídlo je univerzálním jazykem, který nás spojuje. Někdy stačí jen společný oběd, aby člověk pocítil větší sounáležitost a přijetí v nové zemi. Už od roku 2004 se pod záštitou Slova 21 setkávají lidé z různých kultur s českými rodinami v rámci projektu Rodina odvedle. Jeho cílem je sbližovat cizince s většinovou společností a podporovat vzájemné porozumění. Do letošního ročníku se můžete přihlásit právě teď!

‍

Začátkem ledna se v Praze odehrálo setkání literárního klubu Paramisara, který sdružuje romské spisovatelky a spisovatele. Klub je součástí snahy Slova 21 o podporu rozkvětu romského jazyka a původní tvorby autorů, kteří zde dostávají možnost sbírat inspiraci stejně jako užitečné dovednosti.

‍

Naprostá většina absolventů hodnotí adaptačně-integrační kurzy „Vítejte v České republice“ jako přínosné, srozumitelné a dobře organizované. Ukázalo to dotazníkové šetření, do kterého se v průběhu celého loňského roku zapojilo 626 účastníků. S kvalitou výkladu bylo spokojeno rekordních 97 % cizinců. Víc než třetina by se na kurz přihlásila, i kdyby nebyl povinný.  

‍

Jana Horváthová, historička, etnografka a ředitelka Muzea romské kultury v Brně má za sebou dlouhou cestu k hledání sebe přijetí. Slavná rodinná tradice jí přivedla k zájmu o historii jak rodinnou, tak všech Romů bez rozdílu. V rozhovoru otevírá témata vlastního dospívání a apeluje na potřebu proměnit, jak se o Romské historii vzděláváme.

‍

Měli jen pár minut na to, aby si s sebou vzali to nejnutnější. Mnohdy to bylo právě jen oblečení a boty, se kterými se na konci února 2022 vydali do neznáma. Dnes, o dva a půl roku později, vyprávějí tito mladí uprchlíci spolu se svými botičkami příběh o náhlém odchodu z domova na Ukrajině a příchodu do Česka. Jejich osudy přibližuje výstava Cesta / Stopy příběhů.

‍

Projekt posílení interkulturních kompetencí si dává nelehký cíl – změnit složitou realitu, se kterou se potýkají lidé přicházející do Česka. Během dvoudenních kurzů se zástupci z řad zaměstnanců státní správy či bezpečnostních složek učí, jak s cizinci lépe a bez předsudků jednat.

Zásadní a cenné informace pro cizince, kteří se teprve chystají přijet do Česka. Vše jasně, přehledně a zábavnou formou. To vše nabízí nový instruktážní film Příští zastávka Česká republika, který právě zveřejnila naše organizace Slovo 21. Cizince provází českými reáliemi a seznamuje je s tím, co je po příjezdu do nové země čeká.

‍

Mezinárodní projekt Jekhipe si dává za cíl vracet důstojnost Romům. Často ale naráží na odpor většinové společnosti. Kde se tyto nenávistné pocity vůči romské menšině berou? Jan Husák v roli advokačního pracovníka upozorňuje na systémová selhání, která Romy znovu a znovu odsouvají na druhou kolej.

‍

Na tom, jak píšeme o cizincích, záleží. Stereotypizace v médiích totiž nahrává častým negativním postojům vůči cizincům. I proto odstartovala v tomto školním roce série seminářů, během kterých se budoucí novinářky a novináři dozvídají o realitě migrační politiky a životě jednotlivých menšin u nás.

Přibývá nově příchozích cizinců, kteří nevědí o zákonné povinnosti splnit adaptačně-integrační kurz. Upozorňuje na to organizace Slovo 21, která s myšlenkou kurzů přišla před více než deseti lety a dosud je po metodické stránce zajišťuje. Za nesplnění povinnosti přitom cizincům hrozí pokuta.

Host cizinec – tak se jmenuje jedinečná část školení Posílení interkulturních kompetencí, která umožňuje zaměstnancům státní správy a bezpečnostních složek setkat se s člověkem, jenž má osobní zkušenost s integrací v Česku.

Podpora romské literární tvorby patří k dlouhodobým zájmům spolku Slovo 21. Povídková sbírka Fameľija nadevše sdružuje tvorbu patnácti autorek z klubu romských spisovatelů Paramisara, jejichž příběhy se zaměřují na univerzální téma rodiny.

V rámci projektu Nový domov v ČR proběhly první dva integrační semináře. Jeden pro rusky a druhý pro čínsky mluvící držitele mezinárodní ochrany. Těm semináře nabízí pomocnou ruku ve chvíli, kdy příchozí často zůstávají sami bez potřebných informací.

Téma rodiny je ústředním motivem knihy Fameľija nadevše, která vychází již tento listopad. Povídková sbírka v sobě spojuje práce patnácti autorek působících v literárním klubu Paramisara, které v povídkách otevírají témata rodinných úzkostí i nadějí.

Poprvé společně na jednom místě. Praha na konci září hostila historicky první konferenci projektu „Vítejte v České republice“. Sešli se na ní všichni, kteří po celé zemi zajišťují adaptačně-integrační kurzy pro nově příchozí cizince.

Negativní postoje vůči cizincům v české společnosti jsou často způsobeny nedostatkem informací a zkresleným mediálním obrazem. I proto vzniká pod záštitou projektu Nejsme si cizí série seminářů pro budoucí novináře.

Když se paní Ye Traoré v devadesátých letech rozhodla začít v Praze podnikat s africkým zbožím, nápad působil jako výstřel do tmy. Dnes má společnost African Culture and Art stálou klientelu a nabídku produktů od koření po módu.

Celkem 500 žáků středních škol projde v následujících dvou letech speciálním vzdělávacím programem, který je vtáhne do tématu romského holokaustu díky autentickým vzpomínkám potomků přeživších.

Zkusit české pivo? Vidět Karlův most? Dát si svíčkovou na smetaně? Co by měla většina nově příchozích cizinců ze zemí mimo EU udělat po příjezdu do Česka? Především se přihlásit na adaptačně-integrační kurz „Vítejte v České republice“. I o tom v novém spotu mluví influencerka Andrea z Venezuely.

O domácím násilí je třeba mluvit! Tak zní motto projektu Mluv nahlas, který otevírá toto téma v romské komunitě, kde je stále často tabuizováno. Klíčovou roli hraje i prevence, a proto jsme v létě uspořádali letní školu pro mladé Romky a Romy ze skupiny Manushe junior.

Ačkoliv v České republice přibývá držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny, kteří umí česky, 20 % z nich jazyk stále vůbec neovládá. Toto alarmující číslo je výzvou jak pro ukrajinskou komunitu, tak pro českou společnost.

Je to už tradice. Na konci června se vždy setkáme v parku Na Pankráci u Café Na půl cesty a prožijeme nádherný multikulturní podvečer za doprovodu hudby, tance, divadla a exotického jídla. Tentokrát nám do celého programu hodila vidle divoká bouřka, a tak všechno proběhlo jinak, než mělo.

Od začátku konfliktu na Ukrajině se věnujeme nejenom přímé pomoci uprchlíkům, ale společně s výzkumníky z Přírodovědecké fakulty UK zjišťujeme, jaký vlastně je pro válečné utečence život v Česku.

Jak se žije v Česku? Co všechno by cizinci měli o zemi v srdci Evropy vědět předtím, než se zde rozhodnou najít nový domov? O tom všem se dozví v Příští zastávce. Aktualizovaném instruktážním filmu, který nově příchozím cizincům nabízí základní přehled o České republice.

Jaké problémy řeší váleční uprchlíci z Ukrajiny v Česku? A jak se jejich vnímání a chování proměnilo více jak dva roky od začátku války na Ukrajině? Na tyto otázky odpovídá výzkumná zpráva, kterou dnes zveřejnil spolek Slovo 21.

Ani jsme se nenadáli a 26. ročník Světového romského festivalu se pomalu chýlí ke svému konci.

Nechť zpozorní všichni milovníci nefalšované romské cimbálovky, čardášů, tanečnic a temperamentní hudby.

V odpovědi na výzvu k předkládání návrhů připravila polská obec Aleksandrów Łódzki společně s více než deseti evropskými partnery návrh projektu Network of Towns, který se zaměří na vytvoření platformy pro podporu inovativních přístupů k legislativě.

Jsme přesně v polovině festivalu! A ještě nás toho spoustu čeká.

Den plný smíchu, příběhů a jedinečné hudby! To bude úterý 28. května, třetí den Khamora.

Ještě jsme se ani nestačili vzpamatovat z úžasné party s Igorem Kmeťem a Vanesou Horákovou a už je před námi druhý den Khamora.

Každoroční oslava romské kultury ve všech jejích podobách je tady.

Rodina je pro Romy hlavní prioritou. Vyplývá to z unikátního výzkumu, který organizace Slovo 21 zveřejňuje k příležitosti Mezinárodního dne Romů. Do šetření se během loňského podzimu zapojilo 100 Romů a Romek z celkem pěti vybraných lokalit po celém Česku. Získaná data můžou pomoci státu i NNO při plánovaní aktivit zaměřených na integraci Romů do české společnosti.

‍

‍

Startuje další ročník Rodiny Odvedle! K prostřenému stolu tak na různých místech Česka usednou desítky českých rodin s rodinami cizinců, i když se předtím nikdy v životě neviděly. Tímto způsobem propojujeme lidi různých národností, náboženství a zvyků víc než dvacet let. Zapojte se taky – přihlaste se  už teď.

‍

Pracovníkům veřejné správy a bezpečnostních složek pomůže zlepšit komunikační dovednosti při práci s cizinci z třetích zemí.

Rozhovor s absolventem adaptačně-integračního kurzu Abdelem z Egypta.

Ve Slovu 21 děláme to, co je nám vlastní: pomáháme těm, kteří to potřebují.

Startuje projekt Nejsme si cizí, kde ukazujeme, jací cizinci doopravdy jsou.

Do našeho týmu hledáme kreativního, komunikativního a spolehlivého člověka na pozici Marketing koordinátor.

Loni workshopem prošlo celkem 331 studentů a letos budeme v besedách pokračovat.

Světlana si úplně nepředstavovala, že ji potká osud uprchlíka. Ale když už se stalo, rozhodla se s tím vypořádat se ctí.

Jedna rodina česká, druhá ukrajinská. Dřív se neznaly, teď se pravidelně navštěvují a jsou z nich dokonce přátelé. Spojil je letošní dvacátý ročník Rodiny Odvedle - stejně jako desítky dalších rodin po celém Česku. O jednom z nejznámějších integračních projektů v Česku odvysílala reportáž i hlavní zpravodajské relace České televize.

‍