Festival Přece jen jsme sousedé na pražském Pankráci letos už po sedmé nabídl program plný hudby, tance a doprovodného programu pro děti i dospělé. Oslavy sousedství dávají každému prostor vyjádřit se a přiblížit ostatním kousek své národní identity. Pomocí kultury a společně stráveného času tak festival připomíná, že v Praze nežijí jen Češi, ale i spousta cizinců, z kterých se pomalu stávají naši přátelé a kolegové. Jak jinak pracovat na vzájemném porozumění než skrze kulturu, dobré jídlo a zábavu, která oslovuje každého bez rozdílu.
Do parku na Pankráci se během středečního podvečera opírá slunce a horko ne a ne opadnout. Z venkovních zavlažovadel, rozmístěných podél cest, se vznášejí obláčky studené páry. Postavy v nich zůstávají o trochu déle a užívají si alespoň chvilkové ochlazení. Dnes je tu živo. Děti pobíhají mezi kulisami pouťových atrakcí vyrobených ze dřeva. Vozí se na kolotoči, z necek s vodou vytahují vyřezávané pestrobarevné rybičky. Zbytek příchozích se ukrývá ve stínu stromů a slunečníků. Z pódia se line hudba, z okolních stolků zas vůně jídla. Komornímu festivalu se opět podařilo vytvořit bezpečný prostor pro všechny příchozí a nabídnout odpoledne plné zážitků i sbližování.
Přibližně čtvrtinu obyvatel Prahy tvoří cizinci a akce jako Přece jen jsme sousedé, organizovaná městskou částí Praha 4, jsou výbornou příležitostí, jak podporovat sounáležitost napříč kulturami a národnostmi. Na letošním programu byl například Nigerijský soul, ale také třeba indický rap. Program ale nezůstal jen u hudby, všichni příchozí se mohli těšit na doprovodné akce, stavění jurty, loutkové divadlo, tanec a spoustu jídla.
Odpoledne se pomalu nachýlilo k závěru a největší vlna vedra už opadla. Po chytlavé dávce jazzu a soulu v podání zpěváka Lucky Sings zaujalo pozornost publika představení tradičních mongolských tanců v podání dívek v pestrobarevných národních šatech. Mezi stolečky se prochází děti pyšně si nesoucí vlastní kousek sushi, které dnes možná chutnají poprvé. Kluci si kolem pódia koupou míčem a zájemci už se přidávají k workshopu kruhových tanců s židovskou či řeckou tradicí. Se společným odpolednem se pak už pomalu loučíme za tónů folklórních a etnických melodií. S rytmem romské ukolébavky slunce pomalu klesá k západu.
Akce proběhla v rámci projektu Prahy 4 "Žijeme na čtyřce společně 2025" pro integraci cizinců podpořeným UNHCR a Ministerstvem vnitra ČR.
