Anticiganismus je v Česku hluboce zakořeněný a přetrvává napříč historickými obdobími – od první republiky přes komunistický režim až po současnost. Ukazuje to nová výzkumná zpráva Centra pro evropská politická studia a spolku Slovo 21. Dokument navrhuje jako řešení několik legislativních a společenských změn.
Zpráva upozorňuje, že anticiganismus nelze chápat jako okrajový problém nebo soubor jednotlivých selhání. Jde o systémový jev, který se promítá do vzdělávání, bydlení, přístupu ke spravedlnosti i politického rozhodování a má přímý dopad na každodenní život Romů i obecně mezilidské vztahy.
Mezi klíčová zjištění výzkumu patří přetrvávající segregace romských dětí ve školách, která omezuje jejich šance na kvalitní vzdělání. Autoři zprávy upozorňují, že političtí představitelé se desegregaci často vyhýbají ze strachu z negativní reakce veřejnosti.
Zpráva se také věnuje nuceným sterilizacím romských žen, ke kterým docházelo nejen za komunismu, ale i po roce 1989. Přestože stát zavedl systém odškodnění, téma zůstává na okraji veřejné debaty a bez širšího uznání historické odpovědnosti. Výzkum mimo jiné také připomíná, že násilí krajní pravice vůči Romům nebylo dosud plně uznáno jako faktor, který přispívá k romské emigraci a pocitu dlouhodobé nejistoty.
Zpráva oceňuje, že Česko v posledních letech formálně uznalo anticiganismus jako společenský problém například přijetím jeho definice na vládní úrovni. Dokument ale zároveň upozorňuje, že symbolická gesta bez konkrétních kroků realitu nemění.
V Česku podle zprávy chybí mimo jiné dostatečná právní ochrana před diskriminací a nenávistnými trestnými činy, systematický sběr anonymizovaných etnických dat, silná institucionální podpora romské občanské společnosti nebo skutečné zapojení Romů do tvorby a hodnocení politik, které se jich týkají.
Autorkou výzkumu je Gwendolyn Albert, nezávislá konzultantka a výzkumnice zaměřující se na porušování lidských práv páchané na Romech v České republice a jinde v Evropě. Albert v rámci metodologie kombinuje přehled literatury, právní analýzu a dostupná kvalitativní i kvantitativní data o socioekonomické situaci Romů a jejich přístupu ke spravedlnosti.
Součástí šetření bylo také deset strukturovaných individuálních rozhovorů s romskými respondenty různého věku, pohlaví a regionálního původu.
„Dojaly mě popisy osobních zkušeností respondentů s anticiganismem. Obdivuji každého Roma a Romku, kteří v této zemi zůstávají a snaží se ji udělat lepší,“ uvádí autorka výzkumné zprávy Gwendolyn Albert.
Výzkumná zpráva v závěru předkládá doporučení jak pro české orgány, tak pro Evropskou unii, ve kterých autorka zdůrazňuje klíčové výzvy a příležitosti pro uplatnění nástrojů tzv. přechodné spravedlnosti.
„Doufám, že občanská společnost využije výsledky výzkumu k prosazení toho, aby se anticiganismus stal v české společnosti opravdu nepřijatelným,“ vysvětluje Albert.
„Jedním z nejlepších způsobů, jak toho dosáhnout, je, aby občanská společnost prosazovala to, že vzdělávání o holokaustu a jeho romských a sintských obětech má být povinné pro žáky a žákyně osmých tříd ve všech typech vzdělávacích zařízení. Stát by měl financovat programy, v rámci kterých by se žáci a žákyně zúčastnili prohlídky s odborným výkladem v Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu a v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech u Písku. Mělo by to větší význam, pokud by to český stát financoval z vlastních zdrojů, nikoli ze štědrosti zahraničních darů,“ dodává Albert.
Výzkum je součástí širšího mapování anticiganismu v rámci mezinárodního projektu Jekhipe. Ten je na národní úrovni realizován spolkem Slovo 21, který se již více než 25 let zaměřuje na začleňování Romů do většinové společnosti. Projekt Jekhipe je financován Evropskou unií a koordinován ERGO Network – Evropskou sítí lokálních romských organizací sdružující více než 30 organizací z celé Evropy.
Výzkumná zpráva_Anticiganismus v České republice
Kontaktní osoba:
Marie-Anna Růžičková
732 268 201
marie.ruzickova@slovo21.cz
